Ženský národní tým odjel do Japonska ve složení Jarmila Slovenčíková, Jana Oujezdská a Barbora Ivanská. Češky v Okinawě trénují již od druhé půlky června a i přes velký časový posun, velké vlny a proudy při disciplíně konstantní váha s ploutvemi podávají naše naděje skvělé výkony.

Závody začaly v sobotu. Za Českou republiku byla na tento závodní den vylosována pouze Barbora Ivanská. Ta doplavala do hloubky 56 metrů a za svůj platný pokus získala pro český tým bílou kartičku a první týmové body. „V proudu a ve vlnách to neměla vůbec jednoduché. Jí to ale asi ke stresu nestačilo, tak si pro jistotu ještě při oblékání roztrhla neopren, který jí pak členové realizačního týmu museli narychlo opravit elektrikářskou páskou,“ prozradila na svých stránkách na adresu své spolubojovnice Slovenčíková.

Ta si svou závodní premiéru na tomto mistrovství odbyla kvůli nepřízni počasí až v úterý. Přesto to stálo za to. Zlínská freediverka doplavala do hloubky 84 metrů, čímž o metr zlepšila národní rekord v CWT a přidala další cenné týmové body.

„Pro mě byl dnešní ponor dost těžký, po cestě dolů se karabina úvazku nějak špatně natočila a celou cestu mě brzdila, asi v 60 metrech mě zastavila úplně, takže jsem přepadla ploutví dolů. Tím se ale naštěstí uvolnila a já jsem se znova otočila a dojela až na talíř. Stálo mě to nějaké zdržení a celkově byl na mě ponor dost dlouhý,“ komentovala úřadující vicemistryně České republiky pokus předcházejícímu novému národnímu rekordu.

A protože i Jana Oujezdská splnila předem nahlášený pokus a vynesla cedulku z 53metrové hloubky, mohly se české závodnice začít radovat. Po součtu bodů všech tří reprezentantek v první disciplíně šampionátu jsou české závodnice na průběžném prvním místě. „Na začátek to určitě nebylo špatné,“ poznamenala skromně Slovenčíková.

Zároveň tím připomněla, že mistrovství světa ještě zdaleka nekončí. Naopak. V následujících dnech čekají české freediverky další dvě závodní disciplíny, a to statická apnoe a dynamická apnoe s ploutvemi.

Konstantní váha s ploutvemi CWT

Závodník při pokusu o dosažení co největší hloubky se musí zanořit a vynořit za pomoci své vlastní síly (je povoleno pouze použití ploutví nebo monoploutve). Váha závodníka musí zůstat stejná během celého ponoru.