„Jsem šťastný. Jednání sice byla dlouhá, ale vše dobře dopadlo. Vždycky jsem chtěl zkusit zahraniční soutěž. Navíc příležitost hrát ve špičkovém evropském týmu se nemusí opakovat," vysvětlil své rozhodnutí smečař.

První nabídka na stole odchovance zlínského volejbalu přistála již před Vánoci.

„To byl pěkný dárek, ale hotové to nebylo. Prostřednictvím svého manažera Jakuba Novotného jsme si vyměnili mnoho e-mailů, videonahrávek, aby k finálnímu rozhodnutí a podpisu došlo až během našich bojů v play off," přiznal Bartoš s tím, že kvůli probíhajícím bojům ve francouzské lize nemohl tuto informaci dříve prozradit.

„Klub obměňuje a doplňuje kádr, po pravdě nevím, co očekávat po volejbalové stránce. Uvědomuji si ale, že zpočátku budu asi více na lavičce než v poli. Každopádně tým určitě bude mít opět nejvyšší ambice. Rád bych zažil mistrovské oslavy a obhájil jejich nedávno vybojovaný titul," netají se Adam Bartoš.

Neházel vám mateřský klub, kde jste měl ještě na další sezonu podepsaný kontrakt, klacky pod nohy?

Rozhodně ne! Netajil se přáním, abych zde ještě rok zůstal, ale na všem jsme se dohodli. Odcházím s vědomím, že nepočítám, že budu hned hrát, ale udělám vše, abych se co nejdříve prosadil.

Kde jste získával informace o Tours?

Protože tam hrají dva Češi Konečný s Baránkem, byl jsem v kontaktu s nimi, hlavně s Davidem Konečným. Po zájmu klubu jsem o nich začal intenzivněji shánět informace, viděl jsem i řadu jejich zápasů v Lize mistrů.

A co ukázaly?

V podstatě v celém francouzském volejbale se minimálně chybuje a jejich hra je výborně organizovaná, celá soutěž je na vysoké úrovni.

Už víte, jaké vás čeká ve Francii zázemí a ubytování?

Úplně do detailu ne, ale byt bych měl mít pro sebe. Od kluků vím, že zázemí a vše potřebné okolo je na výborné úrovni.

Už jste se byl osobně podívat v Tours?

Ne, ale i o městě mám dost informací. Tours je historicky velice pěkné, kdysi dokonce bylo na chvíli hlavním městem Francie. Věřím, že během angažmá budu mít dost času jej poznat blíže. Už se těším.

Kdy se tedy poprvé do svého nového klubu podíváte?

To přesně nevím. Klub před týdnem vybojoval titul a ještě probíhají oslavy. (Úsměv.) Navíc já nyní léčím bolavá záda a sám nevím, jaké budou mé reprezentační povinnosti. Podle všeho by měly kvůli světovému šampionátu skoro všude začít národní soutěže později, snad někdy v říjnu, proto nyní ještě svůj odjezd neřeším. Každopádně počítám, že mě odveze autem otec a bydlet v Tours budu sám.

Jak jste na tom s francouzštinou?

To je horší, protože zrovna nejsem talent na jazyky. Přestože zájem Francouzů byl už před Vánoci, z pověrčivosti jsem začal až po podpisu, tedy nedávno. Nyní se už ale driluji, domluven jsem se sousedkou, učitelkou francouzštiny, na soukromé lekce. Navíc na reprezentačním srazu jsem se už od kluků naučil nějaké volejbalové věci a číslovky. (Smích.) Co mě uklidňuje, že řada slovíček je podobná se španělštinou, kterou jsem s angličtinou studoval. Až na výslovnost. (Úsměv.)

Jak s vámi prožíval období rozhodování váš bratr Pavel, se kterým se po řadě let na volejbalovém kolbišti rozejdete?

Určitě mi to přál a je rád, že jsem se rozhodl nabídku chytit za pačesy. Asi i proto, že celý pokoj, který máme nyní rozdělený, bude již jen jeho. Už spřádá plány, jak jej zvětší. (Smích.)

A nechtěl po vás, abyste ve Francii našel angažmá i pro něj?

Ano, už mi říkal, že jej mám někde protlačit.

Kvůli bolavým zádům vás nakonec reprezentační trenér vyřadil z nominace na víkendové kvalifikační boje o postup na ME. Jste hodně zklamaný?

I přes problémy jsem se chtěl o místo poprat, ale na druhou stranu chápu, že když nejsem stoprocentně fit, nemá cenu, abych nastoupil. Protože mám skoliózu páteře, se zády mám problémy již delší dobu. V této sezoně mě trápila již na konci základní části a problémy se vrátily i v posledních dvou duelech sezony.

Takže na nejbližší týdny máte s reprezentací utrum?

Nyní probíhá intenzivní léčba a rehabilitace. Protože jsem s bráchou v nominaci pro světovou ligu, kde nás čeká mnoho utkání, věřím, že si tuto prestižní soutěž zahraji. Ve finále pak budu moci Přemkovi Obdržálkovi vrátit jeho připomínky, že to byl právě on, kdo si ze zlínské kabiny naposledy tuto soutěž zahrál. (Úsměv.)

Jak to vidí Každému přeji jen to nejlepší. Adam rozhodně má před sebou velkou budoucnost, šanci a obrovský potenciál si zahrát kvalitní zahraniční soutěž. Podle mne ale měl odejít o rok později. I pro něj by to bylo v lepším postavení a za lepších podmínek. Má totiž velký předpoklad dostat se do základu národního týmu. Ještě ale není hotový hráč, což ukázaly těžké koncovky našich bojů v play off. Potřebuje herní praxi, kterou mohl dostat i s námi, neboť budeme hrát v evropském poháru.
Roman Macek, trenér a manažer volejbalistů Zlína