Jak jste si vychutnal premiérovou extraligovou výhru mezi muži?

Bylo to super, prostě skvělé. Všichni jsme zabojovali, na rozdíl od předchozích zápasů se nám celkem dařilo na podání a hodně nám pomohl i samotný Havířov. Dost chyboval a v některých fázích nám to hodně usnadnil.

První set trval tři čtvrtě hodiny, byl klíčový?

Ano. Podobné drama jsme si přitom mohli odpustit. V koncovce jsme měli navrch o dva tři body, nicméně Havířovu jsme dovolili srovnat a pak jsme museli odvracet i několik setbolů. Udrželi jsme však nervy na uzdě a set jsme nakonec získali. To nás nakoplo i do dalšího průběhu.

Počítali jste s výhrou proti Havířovu, který se nachází v dolní polovině tabulky?

Nedá se říct, že bychom mohli proti jakémukoliv soupeři v extralize s něčím takovým počítat. Spíš jsme se před zápasem nijak nestresovali, hráli jsme v pohodě, bez nervů a to bylo podle mě ze všeho nejdůležitější.

Znamená to, že už jste boj o úprk z poslední příčky odpískali?

Takto bych to neřekl, ale ani první výhra v sezoně naši situaci příliš nezměnila. Pořád je tam určitá ztráta a nebude snadné ji dohnat. Záleží na nás. Samozřejmě se o to pokusíme, šance existuje, ovšem v oblacích nelítáme. Alespoň já tedy určitě ne.

Očekával jste, že v sezoně půjdete od porážky k porážce?

Svým způsobem ano. Kluci tady trénují až po práci a už z loňské sezony byli zvyklí, že příliš nevítězí. Nemá cenu se tím nějak stresovat. Věděli jsme, že nás čeká těžká sezona a její dosavadní průběh to pouze potvrzuje.

Bavilo vás vůbec ještě trénovat?

Ale to zase ano. Vzhledem k tomu, že ve Starém Městě se opravdu tolik netrénuje, chodím přes týden i na tréninky Zlína, takže jsem maximálně vytížený. O kvalitní tréninky se svým mateřským oddílem jsem nepřišel a ve Starém Městě mohu hrát ostré zápasy, což je super.

Ale nebylo tomu tak od začátku sezony, že?

To je pravda a trochu mě to štvalo. Na druhou stranu je pravda, že jsem do Starého Města přišel chvíli před startem ročníku a oni už měli svoji sestavu hotovou. Musel jsem tedy čekat. Pak se ale pár kluků zranilo, dostal jsem šanci a v základu jsem se udržel až doteď.

Podobné to měl loni ve Starém Městě i Jiří Vašíček, jenž se letos v kádru Zlína udržel. Motivuje vás jeho příklad?

On je názorným příkladem, jak by měla spolupráce klubů vypadat, takže určitě ano.

V sobotu jedete k mistrovi do Ostravy, s jakými úmysly?

Favorit je daný. Ostrava na podzim hrála Ligu mistrů, kde posbírala hodně zkušeností a v tomto utkání bude určitě favoritem. My nemáme co ztratit a určitě se domácí pokusíme potrápit.