„Ani mě nějaká série nezajímá a nelámu si s ní hlavu. Alespoň tedy já," zapřísáhl se Titkov.
Zároveň však přiznává, že jeho tým se propíranou parádní šňůrou zabývá. Upřímně, jen těžko ji lze z hlavy vytěsnit.
„Myslím, že každý z hráčů ji podvědomě vnímá, ale velký význam bych k tomu nepřikládal. Nejsme atletika ani plavání, kde se počítají rekordy. Nám jde bohudík o body a postavení v tabulce," vysvětluje náročný kouč, který ani na okamžik nedá najevo spokojenost.
„To můžeme být v hrobě. Tam je klid, ale jinak můžeme usnout na vavřínech a o to těžší bude se vrátit zpět," varuje někdejší opora Zubří a Karviné. „Tam jsem něco podobného zažil. Ale přesné statistiky si nevedu."
Po svém příchodu do Zlína Titkov vtiskl týmu účinný systém, který přináší ovoce. Čaroděj v brance Mahušek, obrana se směsí betonu a dělostřelec Robert Plšek.
„Každá práce, stejně jako házená i třeba novinařina, musí mít systém. Pokud se aplikuje správně, výsledek musí přijít. Nějaký systém jsme si určili a snažím se jej držet. Bohužel je to práce s lidmi a ne vždy je to podle představ. Například první poločas s Louny," zvedl varovně prst.
Zkrat. Error. Výpadek. Však to znáte, jako když vám odejde třeba počítač.
„Selhal systém. Hráči nebyli koncentrovaní a bohužel se nepřipravovali na utkání, jak měli. Před námi hráli dorostenci. Byl jsem na střídačce a hráči áčka se chtěli podívat také. Místo aby se připravovali na svůj zápas, fandili dorostencům," prozradil příčinu slabé první půle a vyrovnaného stavu 15:15.
Titkov poukazoval především na nedisciplinovanost, nekázeň a také podcenění.
„Stalo se to poprvé a dost mě to nepříjemně zaskočilo. O přestávce jsem musel udělat bouřku v kabině. Pochopím, když hrajete s nasazením a nemám nic proti tomu, když někdo udělá chybu, ale když do zápasu nejde někdo naplno, tohle tolerovat nebudu u nikoho z hráčů," vzkázal naštvaně svým svěřencům.
Po pauze vyšel ze zlínské kabiny jiný tým. „Radikálně se změnil přístup. Bylo to hned poznat, jelikož kvalita je na naší straně. Dřív nebo později se to muselo projevit," myslel si Andrej Titkov.
Ten se mohl opět spolehnout na kanonýra Roberta Plška, který nastoupil po třízápasové pauze. Explodoval 11 brankami.
„Hrál s obrovskou chutí. Přestávka na něm byla znát. Šel do toho naplno a chtěl se ukázat. Mě ale nepřekvapil, znám ho deset let. Vím, co od něj mám čekat," liboval si Titkov. Zároveň však poukázal na zásadní a překvapivý rozdíl při hře se svým kanonýrem a bez něj.
„Nechtěl bych mu křivdit, ale naše hra bez něj je pohlednější. Družstvo bez něj se nutí hrát víc kombinačně a týmově. Divák si více smlsne na hře bez Plška s rychlými hráči, jako jsou Vacula, Poloz a Lefan. Pokud ale tito borci dají dohromady deset gólů, je to málo. Vždyť Plšek dal sám jedenáct," pousmál se Titkov.
Jeho svěřence do konce roku čekají ještě dva zápasy. V sobotu 1. prosince se vydají na dalekou cestu na palubovku posledního Ústí nad Labem, následovat pak bude domácí duel se Strakonicemi. „Bylo by to smutné, kdybychom poslední dva zápasy vypustili. Máme na to neporazitelnost udržet," burcuje Titkov.
HC ZLÍN – LOUNY 28:23 (15:15)
Zlín: Mahušek, Luňák – Plšek 11, Žůrek 4, Kafka 4, D. Poloz 2, A. Sadowski 2, Lefan, P.Zetík, Fišer, Farkaš, Buček, Švec, Beneš. Trenér: A. Titkov.
