Ve druhém přitom za stavu 6:2 a 5:3 odmítla dvě možnosti mečbolu.

„První soupeřka odvrátila výborným servisem, druhý už byl hratelný, ovšem nedohrála jsem jej sama. Bohužel jsem nezvládla zápas psychicky. Porážka mě hodně mrzí a dnes ještě budu nad ní hodně přemýšlet," přiznala se slzami v očích zklamaná 22letá odchovankyně zlínského tenisu, kterou ještě zítra čeká na domácí antuce čtyřhra s Maďarkou Janiovou. „Mám dobrou spoluhráčku, tak si snad trochu spravím náladu," přeje si hráčka.

Po zahozených mečbolech jste už tušila, že bude zle?

Za stavu 5:4 jsem ještě zkoušela uhrát svůj servis, ale nevyšlo to a psychicky mě to podlomilo. Bohužel.

Kde hledat příčinu porážky?

Asi v hlavě. Musím se zlepšit v psychické stránce. Dokázala jsem si, že se dá hrát i s těmito holkami. V podstatě to umí všichni, ale je to jen o té hlavě. I tak je to pro mě velká zkušenost.

Přitom jste dlouho nepustila soupeřku do hry.

Zpočátku jsem jí míčky tlačila do forhendu, což na ni platilo. Pak se ale zlepšila a naopak já začala více kazit. Měla jsem být trpělivější. Možná jsem to měla chvilku podržet a vyšlo by to.

Káral vás trenér po utkání?

Naopak. Potěšil mě slovy, že je na mě pyšný. Podle něj to byl fantastický zápas se smolným koncem. Tak to bohužel někdy bývá.

Získala jste ale první bod do žebříčku WTA.

To je alespoň pozitivní stránka dnešního duelu, že se objevím na žebříčku a nebudu snad muset hrát kvalifikace. Doteď jsem totiž objížděla turnaje s dotací okolo desetitisíce dolarů, kde jsem hrála především kvalifikace. Zde se ale získávají body až za postup do druhého kola. Na pětadvacítkách je to už za samotné I. kolo.

Úvodní dva dny hlavní soutěže všechny sužuje déšť a chlad. Nevadilo vám to?

Já raději hraji ve třicetistupňových vedrech, kdy se pořádně zpotím. Podmínky jsou ale pro všechny stejné, musím se s tím vyrovnat.

Na zápase nebyl nikdo z vaší rodiny. Vy jste je tady nechtěla?

To ne, ty časy, kdy jsem byla z nich nervózní, jsou už pryč. Nyní jsem ráda za jejich přítomnost. Otec ale měl trénink, mamka pracovala a brácha je ve Varech.

Jaký je otec tenisový fanoušek?

Jako na hokejové střídačce – poker face. (Úsměv.) On se mi do tenisu moc nemíchá.

Proč jste se rozhodla pro tenis?

Rozhodovala jsem se mezi ním a golfem. Protože se ale potřebuji hýbat, tak zvítězil akčnější tenis.

Jaké máte tenisové ambice?

Vím, že nebudu první na světě, ale dostat se do první světové stovky by bylo fajn. Konkurence je ovšem velká, ale já to budu zkoušet dál. Myslím, že mám šikovné ruce, ale zatím zlobí hlava. Prioritou pro mě je nyní zlepšit psychickou stránku. Chce to jen čas a stále hrát podobně těžké zápasy jako dnes. Věřím, že to bude lepší.

Nesnaží se vám otec coby zkušený sportovec s psychikou poradit?

Určitě ano, říká mi své poznatky a já se snažím je poslouchat. Nechci jej ale moc zatěžovat, protože má dost své práce.

Jaký vás nyní čeká tenisový program?

Za dva týdny bych měla odehrát turnaje v Kazachstánu, tam bych už snad měla nastoupit přímo v hlavní soutěži. Čím dále, tím pro mě lepší. Konkurence je alespoň menší.

Máte svůj tenisový vzor?

Mezi ženami úplně až tak ne. Spíše sleduji chlapy, kde je mou jedničkou Roger Federer. Obecně se dívám na silnější stránky hráčů a snažím se od nich učit.