Hrdý je zejména na svůj rekord – v kategorii do 83 kilogramů totiž v mrtvém tahu nikdo nepokořil hranici 305 kilogramů. Absolvent studijního oboru mechanik a seřizovač dnes pracuje ve strojírenské firmě a po práci zvedá činky o sto šest.

Co vás přivedlo k silovému trojboji?

Po pravdě se mi dříve tato disciplína nelíbila, ti, co se jí věnovali, mi připadali tlustí. Fandil jsem spíše kulturistice, ale k tomu potřebujete vypadat dobře a mít proporční postavu a tu já nemám. Nakonec mě kluci z posilovny přemluvili k silovému trojboji a nyní nelituji. Ale snažím se udržovat, abych nebyl moc při těle. Mimo sezonu si chodím zaběhat i zaplavat.

Jak jste se dostal k posilování?

Začal jsem v šestnácti. Jezdíval jsem na kole menší závody a přes zimu jsem si chtěl zlepšit kondici a nakonec jsem u cvičení zůstal.

Kdo vás přiměl k závodění?

Kamarádi. V Želechovicích posilovali už přes pět let a jeden z nich, Filip Machula, se dokonce účastnil kulturistické soutěže, ten je mým vzorem dodnes. Cvičil jsem s nimi. Za dva roky po čtyřech trénincích týdně mi šla síla nahoru a oni povídali, abych zkusil nějaké závody.

Kamarádi vás trénují dodnes?

Ne, v posilovně Olympie Zlín trénuji pod vedením Stanislava Krčka staršího. Olympia je jediným klubem ve městě, který se na tento směr specializuje. Ze začátku jsem posiloval čtyřikrát až pětkrát týdně, dnes mám speciálně upravené tréninky třikrát týdně.

Jak dlouho trvá příprava na závod?

Je to různé, ale přibližně tak tři až čtyři měsíce. Hlavní prioritou je dřep, bench –press a mrtvý tah a k tomu trénuji i nějaké doplňkové cviky.

Nepřináší tento sport zdravotní problémy?

Hodně lidí si myslí, že se při této disciplíně člověk zraní a odepíše, ale to není pravda. Když se cvičí s rozumem, tak je člověk ještě vitálnější. Vážné zdravotní potíže to nepřináší. Minulý rok jsem jen řešil potrhaný nerv nebo možná plotýnku v zádech, ale to bylo z vlastní nedbalosti, protože jsem do té doby kašlal na větší procvičování. Jiní sportovci mají třeba potrhané šlachy, ale to se stává u všech sportů, když se pořádně nerozcvičíte. Občas mi teda ještě praskne žilka v oku jako třeba teď, ale není to nic vážného.

Asi bylo potřeba upravit jídelníček, že?

Ano, potřebuji co nejvíce energie, což se snažím doplňovat kvalitním masem a sacharidy. Všeobecně platí, že pokud chcete mít svaly a dobře vypadat, tak je potřeba jíst hodně sacharidů, bílkovin a tuků. V kulturistice jsou ale ještě přísnější pravidla. Ráno jídávám sacharidy, například vločky s jogurtem, během dne třeba banány, na oběd maso s rýží či těstovinami a je potřeba jíst i doplňky výživy, proteiny, aminokyseliny.

Neleze takové stravování do peněz?

Leze, ale klub, za který závodím, když vidí výsledky, tak mě občas podporuje nějakými doplňky, vybavením, dresy a podobně.

Musíte držet i diety?

Nějaké striktní držet nemusím. Ale dva až tři dny před závody ano, protože normálně mívám 85 kilo a závodím v kategorii do 83.

To pak nemáte energii. Neoslabí vás to při výkonu?

Oslabí, ale zatím je to pro mě výhodnější. Na přespříští rok už plánuji přibrat a jít do vyšší kategorie, pak jsou zase ty váhy ke zvedání o něco těžší.

Co plánujete do budoucna?

Budu pokračovat v tom, co dělám. Zatím se mé výsledky každou soutěží zlepšují. V květnu mě čeká mistrovství Evropy, které se koná letos v Rusku. Chci tam jít jako závodník a ne jen jako zúčastněný do počtu. Jinak za týden máme menší exhibiční závody na Slovensku.

GABRIELA ČELŮSTKOVÁ