Nakolik se však bodový zisk a postavení v tabulce slučují s vašimi představami?

Jedenáct bodů není maximum, kterého jsme mohli docílit. O vyšší počet nás připravily krátké úseky v zápasech, ve kterých jsme soupeři darovali body. Ať už to bylo v Odolene Vodě, doma s Příbramí nebo posledně s Benátkami. Nebýt toho, v tabulce bychom se pohybovali na pozicích, na jakých bych si představoval. Možná jsem neskromný. (úsměv)

Co vás sráží?

Soupeři servírují do zóny, kde jsou elitní útočníci Kolář s Kostolánim, a tím se snaží narušit naši přihrávku a následný útok. Někdy se s tím nevypořádáme. Respektive to bylo jen ve třech momentech ve třech utkáních. (důrazně)

Předpokládám, že pracujete na protitaktice.

Snažíme se, na druhou stranu soupeři se také připravují. A kolikrát je to i otázka samotného průběhu hry. Velmi silní jsme, když v koncovce podpoříme přihrávku Kubou Motyčkou. To pak sety většinou dotáhneme.

Co byste vyzdvihl na týmu?

Je vidět, že je konsolidovaný a má vůli uspět. S tím nemám problém, že by hrál nějaký profesorský volejbal. Jen je potřeba, aby v určitých momentech byl přesnější.

Posílit jej už neplánujete?

Určitě ne. Máme šestnáct hráčů a vůbec nevím, kde by si mančaft žádal změnu. Stojím si za tím, že je dobře poskládaný.

Kam má sílu se v tabulce posunout?

Na pořadí se zatím nedívám. Liga šla kvalitativně nahoru a je hodně vyrovnaná. Je to dáno skladbou týmů a tím, že cizinci v nich zvedli konkurenci. Čeští hráči vedle nich podávají lepší výkony.

Dělá vám vyšší úroveň soutěže radost?

Určitě. Bývají slyšet hlasy, že čtyři týmy nemají na to konfrontovat se s ostatními, ale to není pravda.