V KANADĚ VABROUŠEK SKONČIL V KLASICKÝCH IRONMANECH PO OSMDESÁTÉ V ELITNÍ DESÍTCE

V Ironmanu  Kanada vybojoval Petr Vabroušek díky času 9:07:04 sedmou příčku.

,,Závod se konal v zimním lyžařském středisku Mont Tremblant. To leží zhruba 100 kilometrů severně od Montrealu. Plavalo se v devatenáctistupňovém jezeře. Cyklistika rozložená do dvou okruhů s celkovým převýšením 1900 metrů, se jela v kopcích místních hor a závěrečný mírně zvlněný maraton se běžel podél jezera a v lese,“ letmo představil prostředí, kde se závod konal reprezentant zlínského klubu Titan Trilife.

Ten začal svoje vystoupení na severoamerickém kontinentu dobrým výkonem v plavání. ,,Z vody jsem šel z patnácté pozice. Následnou cyklistiku jsem si ale v osmadvacetistupňovém horku užil. Pravidlo o dvanáctimetrových rozestupech pro profesionály se postaralo o férové podmínky, a proto se peloton brzy roztrhal na menší skupinky. Po kole jsem se probojoval do první desítky a na maraton jsem vybíhal z osmého místa. V průběhu maratonu jsem byl chvíli dokonce pátý, ovšem v závěru jsem měl menší krizi a proto jsem se propadl na konečnou sedmou příčku,“ popsal vývoj podniku v Mont Temblant Vabrorušek, pro něhož to v Kanadě bylo osmdesáté umístění v elitní desítce výsledkové listiny v závodech na tratích klasického Ironmana.

PO PILMANOVI MĚL MALENOVICKÝ IRONMAN DVA DŮVODY K RADOSTI

V Pilmanovi, který byl mistrovstvím republiky ve středním triatlonu obsadil Petr Vabroušek časem 4:37:27 páté místo. David Jílek (Moraviaman Otrokovice, 4:51:46) doběhl do cíle čtrnáctý, Radomír Bursa (Titan Trilife Zlín, 5:01:48) jednadvacátý a Roman Odstrčilík (Unite Holešov, 5:14:10) jednatřicátý. Vyhrál Lukáš Kočař (Ekol Team, 4:24:25).

,,Po Ironmanu v Kanadě jsem se na Vysočině ještě na nějaký velký výkon necítil. Ovšem na mých oblíbených tratích se mi překvapivě dařilo,“ divil se v sobotu Vabroušek.

Ten se po plavání rozloženém do dvou okruhů v Pilské nádrži zpestřeným s výběhem z vody po prvním kole pohyboval okolo patnáctého místa. ,,Po cyklistice už jsem byl šestý a po závěrečném běhu jsem se posunul až na konečnou pátou příčku,“ potěšilo Ironmana z Malenovic.

Petr Vabroušek tak měl po Pilmanovi dva velké důvody k radosti. ,,Společně s Radomírem Bursou a Miroslavem Foretem jsme v barvách klubu Titan Trilife Zlín vyhráli soutěž týmů. A navíc jsem se v Českém poháru v dlouhém triatlonu posunul do průběžného vedení,“ pochvaloval si Vabroušek.

MISTRYNĚ REPUBLIKY HELENA KOTOPULU UŽ VÍ, ŽE BANÁNOVÁ SLUPKA PATŘÍ DO KOŠE

Ve Žďáru nad Sázavou zářila hlavně Helena Kotopulu. Reprezentantka Moraviamanu Otrokovice v Pilmanovi dokázala prodat aktuální sportovní formu a proto získala další ženský triatlonový titul. Tentokrát na tratích středního triatlonu.

Kotopulu dosáhla v závodu složeném z 1,9 kilometru plavání, 93 kilometrů cyklistiky a 21,1 kilometru běhu, výsledného času 5:00:53. Stříbro brala Petra Veselá z Jihlavy (5:22:44), třetí pozici obsadila českobudějovická Petra Krejčová (5:28:14). Silvie Pavlíčková z Aspotu Hulín skončila sedmá (5:48:40).

,,Počasí mi na Vysočině přálo. Slunečno a teplo mi maximálně vyhovovalo,“ pochvalovala si před startem Helena Kotopulu.

 Nositelka barev otrokovického Moraviamanu však Pilmana začala ve volnějším tempu. ,,Ve vodě jsem to nepřeháněla. Plavání jsem brala spíš jako rozehřátí před cyklistikou. Na kole se mi kopce a sjezdy líbily. A protože jsem se brzy dostala do čela, tak jsem se dokonce mohla kochat i krajinou,“ přiznala Kotopulu, jež se těšila i na závěrečný běh.

,,V jeho úvodu mě ale trochu sužovala krátká zdravotní indispozice. Nemohla jsem se domluvit s nohama a bolavým žaludkem. Ovšem od osmého kilometru už to bylo lepší a konec závodu jsem si na první příčce užívala,“ radovala se v cíli po Pilmanovi letos už mistryně republiky v dlouhém triatlonu, středním triatlonu i olympijském triatlonu Helena Kotopulu.

Ta si navíc z Vysočiny odvezla jednu velkou zkušenost. ,,Na kole jsem dostala minutovou penalizaci za odhození slupky od banánu do příkopu. Teď už vím, že pořádek musí být a banánová slupka patří do koše,“ brala penalizaci s úsměvem Kotopulu.