Oblíbený byl úsek mezi Popovem, Jestřabím a Bohuslavicemi nad Vláří, kde se o stopu staral jednapadesátiletýVáclav Králík.

Lyžaře zajímá, kdo je Václav Králík?

Narodil jsem se na podzim v roce 1969. Od narození bydlím v Jestřabí. Sedm let jsem ale bydlel ve Štítné nad Vláří, kde moji rodiče postavili dům. Tam jsem si našel manželku a společně s ní jsme se nastěhovali zpět do rodného domu v Jestřabí. Jsem vyučený zedník, ale od roku 1992 se živím jako osoba samostatně výdělečně činná. Od zedničiny jsem odešel do tepla a začal montovat stínící techniku. Tuto práci dělám dodnes. S manželkou Martinou a dvěma syny Tomášem a Martinem máme rodinnou firmu VAMAK Jestřabí. Ve firmě prodáváme a pronajímáme přívěsné vozíky, pracovní plošiny a stavební stroje.

Kdy Vás napadla myšlenka připravovat běžeckou stopu pro lyžaře mezi Popovem a Bohuslavicemi nad Vláří?

Někdy v zimě 2010 – 2011. Takže stopu pro běžkaře připravuji 10 let. Inspiroval jsem se u spolku Kolo - běžky Brumov, kteří také v té době připravovali stopu pomocí skútru a přídavného zařízení. První dvě sezony jsem ji připravoval ve vlastní režii. Potom jsem oslovil obecní úřady ve Štítné nad Vláří, Jestřabí a Bohuslavicích nad Vláří a požádal je o podporu přípravy běžecké stopy v jejich katastru. Starostové byli pro. Proto bych jim chtěl za sebe i jménem všech příznivců bílé stopy poděkovat za jejich podporu.

Jak je úsek mezi Popovem, Jestřabím a Bohuslavicemi nad Vláří dlouhý?

Podle sněhových podmínek 15 až 20 kilometrů. Stopu se snažím dělat v rovinatém terénu, aby ji mohli využívat zkušení běžkaři, ale také rodiny s dětmi, začátečníci a méně zkušení běžkaři, mezi které patřím i já (úsměv).

Připravoval jste i nějaké jiné trasy pro běžkaře?

V roce 2015 mě oslovili pořadatelé Kochavecké 18, kde byl terén i pro zdatné lyžaře.

Kdy jste letos v okolí Jestřabí začali s přípravou?

Na trať jsem poprvé vyjel v sobotu 16. ledna.

Co taková příprava stopy obnáší?

Především potřebuji dobrou předpověď počasí. To znamená hodně sněhu a také mráz. Jakmile meteorologové hlásí vydatné sněžení, tak hned jdu do dílny a na čtyřkolce přehodím obutí. Pneumatiky nahradím sněžnými pásy. Nádrž naplním benzínem do plna a můžu vyjet.

Kolik lidí se na přípravě trasy pro běžkaře letos podílelo?

Někdy i celá moje rodina. Když mi dojde v nádrži benzín, tak jsou v pohotovosti. Také mi zajišťují občerstvení hlavně teplý čaj, abych nezmrzl. Letos mi poprvé pomáhal už i tříletý vnuk Šimon. A další sezonu se určitě zapojí i mladší vnuk Tomáš (úsměv).

Čím stopu připravujete a upravujete?

Pomocí čtyřkolky Polaris Sportsmen 800 a přídavného zařízení. Na výrobě přídavného zařízení se podílelo dost lidí, které jsem oslovil, a ti ochotně přiložili ruku k dílu. Plánek nakreslil Ladislav Šuráň, výrobu kluzáku obstaral Milan Semerád, plastovou nádobu zajistil Josef Králík starší a finální kompletace provedli Stanislav Urban se synem Stanislavem. Snad jsem na nikoho nezapomněl. Betonové kostky, které slouží jako závaží, jsem si vyrobil sám. Na materiál přispěla obec Jestřabí. Všem bych chtěl touto cestou za pomoc poděkovat.

Kolik zhruba lidí se ve stopě každý den v letošní zimě v okolí Jestřabí projelo?

Statistiky si vést nestíhám. Ale každý rok mi volá čím dál víc lidí, jestli už jsem stopy projel. Dokonce volají i ze vzdálenějších obcí. Například z Velkého Ořechova, což mě překvapilo a potěšilo. Letos byl zájem o běžecké lyžování extrémní. A to z důvodů uzavření vleků a lanovek a také z důvodu omezení cestování.

Určitě máte vymyšlený i informační systém?

O tom, že je běžecká trať připravená se vždy snažím co nejdřív zavolat starostovi Jestřabí a informuji starosty obcí v okolí Jestřabí. Aktuální stav stopy hlásím i panu Stanislavu Florešovi z Našeho Valašska.

Kolikrát jste si byl letos v zimě zalyžovat?

Jak se říká, já jsem ta kovářova kobyla. Běžky jsem vyzkoušel teprve před 2 lety a to jsem je měl půjčené. Letos jsem si konečně koupil vlastní běžky a výbavu k běžkování. Ale než jsem stačil stopu projet, tak přišla obleva. Takže jsem nové běžky ani nevyzkoušel. U nás v rodině převládá spíš sjezdové lyžování a snowboard. Snad se ale po padesátce budeme věnovat i klasickému lyžování.

Kdo Vás přivedl k lyžování?

Až ve 23 letech manželka. Přesto se mi podařilo naučit lyžovat oba syny a ti jsou lepší lyžaři, než já.

Kde máte oblíbená místa pro lyžování?

Nejraději lyžujeme v Dolomitech, nebo Alpách. Ale když sněhové podmínky dovolí, tak si rádi zajedeme i do Štítné nad Vláří na Dubečky, kde jsme s lyžováním začínali. Bohužel z důvodu Covidu – 19 už jsme na sjezdovkách rok nestáli.

Kterým sportům se ještě věnujete?

V loňském roce hlavně turistice a horskému kolu. A vypadá to, že letos to bude podobné. Rekreačně také hraji nohejbal a organizujeme rodinný turnaj ve stolním tenise.

Jaké jsou Vaše další aktivity?

S rodinou zajišťujeme občerstvení fotbalistům a divákům při domácích fotbalových zápasech SK Jestřabí. Rovněž se snažím věnovat vnukům, kteří mi vždy dobíjí baterky. Navíc práce je můj koníček, takže jsem tak trochu workoholik. A v současné době trávím hodně času i na stavbě domu u syna Tomáše. Zkrátka nuda u mě nehrozí.

Jaké jsou Vaše největší sportovní úspěchy?

Jednoznačně zisk 2. místa v mezinárodním nohejbalovém turnaji trojic ve slovenské Šale. Tento povedený výsledek jsme vybojovali společně s Víťou Svárovským a Františkem Šuráněm. A za velký úspěch považuji i to, že jsem se při mých sportovních aktivitách ještě nezranil (úsměv).

Na co sportovního se těšíte v roce 2021?

Hlavně až budu s rodinou a přáteli zase moct vyjet na hory, které už nám dost chybí. Také doufám, že už brzy budou povolené amatérské soutěže a po dlouhé době si zajdeme s celou rodinou do areálu fotbalového hřiště v Jestřabí na pivo a až budeme fandit týmu SK Jestřabí.