Velká radost, nadšení, slzy štěstí. Podruhé v trenérské kariéře Radka Holčáka se raduje jeho svěřenec ze stáje Valencio z vítězství na Velké Pardubické.

Po Maskulovi v nedělním jubilejním 130. ročníku nejprestižnějšího českého dostihového závodu dotovaného třemi miliony korun slavil úspěch 12letý hnědák Hegnus v sedle se slovenským žokejem Lukášem Matuským.

„Toto vítězství maminko pro tebe do nebe!“ vyznal se v cíli šťastný 33letý žokej, jenž se svou nejbližší rozloučil před dvěma týdny. „Celý mítink je jen pro ni. Miluji tě!“

Celý tým Radka Holčáka se tvrdě připravoval a i přes zdravotní problémy Hegnus, jenž před pár týdny léčil poraněnou nohu, vyrazil do boje.

Na taxisu se mi sevřely půlky

„Potvrdil, že je nejlepší. Na taxisu, který nebyl ideální, se mi sice sevřely obě půlky, ale Hegnus vše famózně ustál. Stejně jako ve finiši naramplování na bariéru od Francouze. Po chvilce se vzpamatoval, otřepal a pak předvedl parádní finiš,“ nešetřil superlativy slovenský žokej, který začal věřit v prvenství při výjezdu z lesa.

„Věděl jsem, že sedím na moc dobrém koni. Je parádní. Velká gratulace patří i Radkovi,“ poděkoval Matuský rodině Holčáků. „Opět se ukázalo, že dřina se vyplácí. Já trénoval dvakrát denně. Kdo maká, ten se dočká,“ dodal slovenský žokej.

V sedle Hagnuse přitom ještě před dvěma měsíci měl být Marek Stromský, ale ve stáji Valencio se nakonec rozhodli pro změnu.

Vítězství? Obrovská satisfakce

A byla to skvělá volba.

„Vítězství je pro nás obrovská satisfakce, nemám slov,“ zářil v cíli Radek Holčák. „Už loni byl Hegnus ve velmi dobré formě, o to více to bolelo. Ani letos to nebylo bez problémů, protože deset dnů před startem neměl kolenní kloub v pořádku. Váhali jsme se startem, řešili situaci. Nakonec jsme zvolili správnou cestu,“ zaťal pěst Holčák.

„Byl to strašně emotivní rok. Nejen covidová situace a celý závod bez diváků, ale ani příprava nebyla jednoduchá, rodiče jsou nemocní. Válčili jsme na všech frontách a vše zvládli,“ vykouzlil z tváře úsměv hrdý trenér.

V úspěch věřil, když viděl trojici nejlepších bojovat v cílové rovince. A dají se současný úspěch Hegnuse srovnat s Maskulem? „Nedá. Náš vrchol je nyní, pro to žijeme, dýcháme, nespíme, okrádáme rodiny a své koníčky. Dáváme do přípravy maximum, čekání a úspěch bylo dlouhé, jsem rád, že to klaplo.“

Velký dík celému týmu

Nadšený se slzami v očích byl i majitel a odchovanec vítězného koně František Ševců.

„Splnil se mi životní sen, strašně si toho vážím. Velký dík celému týmu,“ hledal superlativy hrdý majitel. „Hegnus vyhrál i přesto, že nebyl fit a doběhl s oteklou nohou. Je to velký bojovník,“ ocenil Ševců.

„Jsem na měkko a mám velkou radost. Ať žijou Valaši!“ dodal hrdě František Holčák.