Nejenom, že si rád zazávodí, ale spoustu let se ještě angažuje jako sportovní funkcionář. Navíc ještě trénuje dorostence a podílí se i na trénincích borců závodících v kategoriích Masters Michala Krčka, Ladislava Dorotíka a Petra Zámečníka. 

 ,,Se sportem jsem začínal v roce 1983. Tenkrát jsem ve Zlíně trénoval závodní oddělení kulturistů a také silový trojboj. Sám jsem také závodil. Tréninky bývaly v bývalém Lidovém domě v Malenovicích. Tato budova se později přejmenovala na Kino Květen. A hned od začátku mojí závodní činnosti se mi dařilo. Z mistrovství oblasti a mistrovství Moravy jsem pravidelně vozil medaile. Většinou zlaté, nebo stříbrné,“ zavzpomínal na začátek svojí kariéry Stanislav Krček.

Ten vybojoval spoustu dalších úspěchů.

 ,,Tím největším byla v roce 1992 zlatá medaile v kategorii Masters na posledním mistrovství ČSFR v Pacově. Tenkrát jsem na Vysočině v kategorii do 110 kg porazil i známého herce Zdeňka Srstku, který byl výborným lifterem. Později jsem na mistrovství České republiky v benčpresu v kategoriích Masters vybojoval spoustu dalších titulů a několikrát obsadil druhé místo. V Podivíně jsem vyhrál český šampionát veteránů v silovém trojboji v kategorii do 125 kg. Zároveň jsem v této kategorii vytvořil tři české rekordy v mrtvém tahu. A to 220 kg, 230 kg a 237,5 kg. Cenné je i třetí místo v roce 2012 v Cedron Cupu ve Svatoplukovu na Slovensku, kde jsem v mrtvém tahu dosáhl výkonu 230 kg. Rovněž mě těší, že se sportu věnují i moji synové. Nejstarší Stanislav byl v minulosti druhý nejsilnější učeň v Československu. Radim byl v kulturistice ve své kategorii čtvrtým nejlepším juniorem v Česku a Michal byl ve své kategorii šestým nejlepším českým kulturistou. Michal navíc v silovém trojboji vybojoval dva tituly mistra republiky,“ prozradil Krček.

 Jednasedmdesátiletý lifter z krajského města je činný i jako sportovní funkcionář.

,,Už dlouho jsem předseda TJ Olympia Zlín a místopředseda Českého svazu silového trojboje. Jsem také mezinárodní rozhodčí,“ upozornil.

 Krček, jehož nejoblíbenějším jídlem je smažený sýr, smažené žampiony, tatarák, dobré řízky, kapustnica a boršč, se v minulosti věnoval i jiným sportům. V mládí rekreačně házel diskem, na střední škole plaval, později za odboráře vrhal koulí. Rovněž jezdil a pořád jezdí na kole.

 ,,Rád také chodím na ryby, velmi rád sbírám houby a jezdím na výlety. Hodně si ještě odpočinu při procházkách se psem a ve fítku na rotopedu. Relaxuji i u kávy u televize. Nejvíc a nejraději však odpočívám při hraní na fujaru. Mám Detvanský kroj, a když hraju, tak v něm. Miluji totiž folklór, a proto často navštěvuji folklórní festivaly,“ přiznal se Stanislav Krček.

V součastné době po dlouhé koronavirové pauze zase začíná trénovat.

 ,,Koronavir mě hodně ovlivnil a omezoval. Ve Zlíně jsme měli dva měsíce zavřenou posilovnu. Nemohl jsem vůbec trénovat. Nebezpečný vir je vážná věc, ale média situaci kolem něho zbytečně zveličují a mezi lidmi vyvolávají strach a paniku,“ myslí si Krček.

V těchto dnech už se ale i po zdravotních problémech zase dostává do sportovní pohody.

,,Trénuji ovšem velmi zlehka. Vzhledem k mému věku krátce, ale intenzivně. Po těch letech dřiny mi stačí málo. Jenom údržba. Kromě toho také chodím do přírody a po uvolnění vládních opatření už se zase s rodinou navštěvujeme. Společné posezení pod pergolou je parádní věc. Zprávy ale neposlouchám,“ podělil se s receptem, jak nabírá sílu, kondici a psychickou pohodu Krček.

A na co se v nejbližších týdnech nejvíc těší?

,,Až se zase otevřou hranice a já si budu moct zajet na Slovensko do Tater a do malé obce v okrese Dolní Kubín do Zázrivé. Také bych chtěl v mojí kategorii ještě vyhrát několik závodů, nebo v nich alespoň získat nějakou medaili. Rovněž by mě potěšilo, kdyby se moji tři mladí talentovaní svěřenci Lukáš Janek, Ondřej Janek a Oldřich Šťastný na podzim prosadili v nějakém závodu,“ přeje si a plánuje Stanislav Krček.