Od šéfa a trenéra otrokovického Speedskating clubu Otrokovice (SCC Otrokovice), který závod pořádá, Marcela Nemčeka se na místě dozvídám, kdy vznikl nápad uspořádat závody.

„Tato akce patří již mezi prestižní závody a hlavně závody, které mají své stabilní místo v in-line kalendáři," pochlubil se mi.

V sobotu se tak v Otrokovicích na Trávníkách u této příležitosti opět sešly desítky závodníků, od těch nejmenších až po dospělé.

FANDILO SE O ZÁVOD

„Běž, běž, běž," pomáhali svým malým i velkým svěřencům trenéři, rodiče a všichni, kteří kouzlu rychlých koleček propadli. Startovní výstřel katapultoval na dráhu několik malých bruslařek, jedna z nich spadla. Hned se však zvedla a jela dál.

„Sice toto kolo prohrála, ale to vůbec nevadí. Hlavní je, že dojela," patřil hlas za mnou třiašedesátiletému Jiřímu Olšaníkovi z Otrokovic. On sám je aktivním závodníkem klubu SCC Otrokovice.

„Co pro mě znamená in-line bruslení?" usmívá se na mou otázku.

„Jsem šťastný na bruslích i bez nich, brusle ale potřebuji k životu," vysvětluje mi. Na pekelně rychlých kolečkách jezdí již deset let a už si prý bez nich a aktivního pohybu svůj život nedovede představit. Kousek vedle něj je čtrnáctiletá slečna Zuzka ze stejného týmu. Na in-line rychlobruslení má prý nejraději adrenalin.

„To je to, co se mi líbí. I když jsem několikrát spadla, přesto jsem nikdy neřekla, že už na brusle nevlezu," přesvědčuje mne mladá sportovkyně, která by se chtěla s bruslením dostat co nejdál. A já jí po zážitku s malou holčičkou, která statečně závod dojela, věřím.

BRUSLE MOHOU STÁT I JAKO AUTO

Kolem oválu to vypadá jako ve stanovém městečku, všude je pohoda, dalo by se říct bruslařský veget. Lidé z různých koutů republiky se znají nebo se zdraví, radí si i pomáhají. V nedalekém stánku prodává brusle Jan Krejčíř z Opavy. Zajímá mne, kolik můžu dát za in- -line brusle. „Až 150 tisíc," vyráží mi dech. Podle něj nejdražší však, které prodal, byly „jen" za 35 tisíc.

„Je to tady v Otrokovicích při závodech nejlepší, opravdu," říká mi na rozloučenou Anna Olšaníková, která, jak prozradila, je na svého manžela pyšná a nevadí jí utírat z manželových medailí i pohárů prach.