„Četla jsem od pana Vilikovského dvě knížky, zrovna dočítám tu s názvem Kouzelný Papoušek a jiné kýče, předtím jsem si půjčila dílo Citová výchova v březnu. Chtěla jsem být v obraze před besedou, která se mi hrozně líbila," zhodnotila jedinečnou příležitost vidět významné slovenské spisovatele na vlastní oči studentka třetího ročníku Marie Čechová.

Přiznala, že knihy, které pročetla, nemají moc děj, zajímavá je ale psychologie hlavních postav. „Hlavně se mi líbí to, že i když jsou psané ve třetí či druhé osobě, lze se s nimi krásně sžít. Příběh lehce pochopíte," pochvaluje si.

Oba pánové se přiznali, že na besedy už příliš nejezdí, ale když přišlo pozvání, neváhali vyrazit za zlínskými studenti při příležitosti Literárního jara Zlín 2015. Besedou přítomné prováděl literární historik a kritik Lubomír Machala.

„Ani o jednom z těch dvou spisovatelů jsem nikdy neslyšela. Beseda mě ale podnítila k tomu, že se podívám po jejich knihách, hlavně tedy od pana Duška, který mě více zaujal," sdělila během besedy další studentka Kateřina Kozmíková.

Oba slovenští autoři mají na kontě okolo dvaceti knih, některé nechali mezi studenty kolovat. „Začínal jsem asi ve dvanácti letech detektivními romány. Nikdy ale nevznikly oficiálně. Vytvořil jsem pouze první kapitolu, kdy přichází detektiv do osamělého zámku, kde leží mrtvola. Měl jsem to dokonale vypracované," zasmál se Pavel Vilikovský.

Inspiraci pro psaní vidí prakticky všude kolem sebe. „Stačí nějaká krásně napsaná věta, fotka nebo i krátký článek v novinách o nějaké události. Nemusím hned vědět, že z toho bude próza, ale v podvědomí mi to zakotví," dodal spisovatel.

Festival Literární jaro Zlín se letos konal už pošesté. Zaměřil se opět na autorská čtení, moderované besedy se spisovateli, představení právě vydaných knih či setkání s literárními osobnostmi.