Do cíle dorazil 6 minut po maďarském vítězi, přesto je osmadvacetiletý atlet a cyklista v dresu Valachbajk teamu za svůj výkon rád. Nejtěžšího silničního běhu na deset kilometrů v České republice se účastnil podruhé. „Největší krizi jsem měl na čtvrtém kilometru. Snažil jsem se držet tempo s prvními, ale kolem té půlky jsem pocítil, jak mě pomalu opouštějí síly," přiznal Hečko.

Jaká byla vaše příprava?

Po pravdě jsem měl teď přes zimu volno. Před dvěma týdny jsem utíkal menší závod a jinak až dnes tu Rohálovskou. Zatím trénuji jen desítku, a to na kole do práce, ale od jara se do tréninků plánuji opřít naplno. Navíc jsem si tři týdny zpět zvrtl kotník, tak jej chci ještě doléčit.

Nebylo vám vaše zranění při Desítce na škodu?

Při běhu jsem kotník ještě trochu cítil, ale myslím, že na dnešním výkonu se to nijak výrazně nepodepsalo.

Říkal jste, že od jara budete trénovat naplno, trénuje vás někdo?

Když jsem byl žák a dorostenec, tak jsem se věnoval atletice v atletickém klubu ve Zlíně a to jsem trenéra měl. Závodil jsem v osmistovce a těch delších tratích. Odtud jsem se dostal k těm ještě delším, vytrvaleckým tratím a také cyklistice a to jsem už začal dělat bez trenéra.

Takže už vás nenajdeme na atletickém ovále, ale jen jak sjíždíte a sbíháte kopce, a to v lesích a na silnicích?

Tak nějak. Na stadion jsem však úplně nezanevřel. Tak čtyřikrát do roka jezdím se zlínskými atlety na ligu. Loni jsme tam byli jako družstvo muži ve druhé lize, tak se mi tam povedlo urvat i dobré místo na delších tratích, ale dostali jsme se do první ligy, tak jsem zvědavý letos.

Kdy vás čekají nějaké další závody?

Teď mám v plánu Josefský běh 21. března ve Zlíně a pak se uvidí. (Úsměv.)