Kliknutím zvětšíteKoření galgan je vůní i chutí podobné zázvoru. Na rozdíl od něj je však jemnější.
Toto koření, které ve středověku považovali spíše za lék, se pěstuje v Thajsku, Číně, Indii a Laosu.
Můžete jej také znát pod pojmenováním siamský zázvor, kalkán, laos nebo galanga.
Široké užití má galgan v asijské kuchyni.
„Používá se na dušená masa, přidává se hlavně do pokrmů společně s kari kořením. Hodí se také do polévek a omáček," řekla Jitka Šerá z olomoucké prodejny s kořením U Sindibáda s tím, že se galgan používá také k neutralizaci pachů ryb a mořských plodů.
VYZKOUŠEJTE
Panenka s hořčicovým přelivem
Opilé hrušky s brusinkami
Sladkokyselá chuťgarnicie
Garnicie jsou plody stálozeleného stromu, který pochází z Indie a roste výhradně v tropických deštných lesích. Voní po ovoci a má sladkokyselou chuť. Používané druhy garnicie jsou indická, kambodžská a černozelená.
Garnicie se používá především k okyselení potravin. Plody se namáčí do vody, později se vyždímají a vzniklá tekutina se používá k dochucení luštěnin. Kromě nich se garnicie hodí také k baklažánu, tykvím anebo bramborám.
Hořčice: k párkům i do svíčkové
První recept na výrobu stolní hořčice (kaše ze semen smíchaná s octem) popsal římský spisovatel Columella již v roce 65 našeho letopočtu. Římané později ještě do receptu přidali olivový olej a med.
V 16. století se pak objevily recepty, které doporučily přidávání moštu, pasty z kdoulí, skořice, hřebíčku a pomerančové kůry.
Magdalena Dobromila Rettigová zase přidávala vinný ocet, hřebíček, muškátový květ, cukr a citronovou kůru.
Dnes máme nepřeberné množství různých hořčic: bílou, černou a třeba indickou. Horčice se snad nejčastěji používá jako doplněk k uzeninám. Široké uplatnění má však také v kuchyni. Někteří kuchaři ji používají při přípravě svíčkové na smetaně.
Hřebíček aneb vůně dálek
Není člověka, který by neznal nádhernou vůni hřebíčku. Ten lidé používají už od pradávna. Nejstarší záznamy o tomto koření pochází přibližně ze třetího století před naším letopočtem z Číny. Znali jej také starověcí Římané.
V Evropě se rozšířil až ve středověku, kdy se stal součástí obchodu s Orientem. Známé tyčinky hřebíčku, které se používají jako koření, jsou nerozvitá květní poupata tropického stromu hřebíčkovec. Kvalitní hřebíček musí mít tmavohnědou barvu a nesmí být černý (značí to totiž stáří a malé množství aromatických látek).
Kvalitu hřebíčku si také můžete vyzkoušet ve vodě. Pokud klesá ke dnu nebo plave ve svislé poloze, je to v pořádku. Nekvalitní hřebíček se v tekutině dostává do vodorovné polohy.
VYZKOUŠEJTE:
Hovězí na pepři s hřebíčkem
21
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
