VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Rosenfeld: Dělník si ve strojírnách vydělal i 77 tisíc

UHERSKÝ BROD - Jedním z dominantních výrobních podniků Zlínského kraje jsou Slovácké strojírny Uherský Brod (SUB). Strojírenská firma z východního Slovácka má za sebou už 56letou historii, během které zásadním způsobem změnila jak nabídku produktů, tak i počet svých zaměstnanců.

27.4.2007
SDÍLEJ:

Návštěvy ve Slováckých strojírnách Uherský Brod Jiří Rosenfeld (uprostřed s brýlemi) většinou osobně provází areálem firmy.Foto: DENÍK/Pavel Bohun

Restrukturalizace společnosti v devadesátých letech minulého století sice snížila zaměstnanecké stavy zhruba o polovinu, spolu s modernizační technologickou obměnou však znamenala několikanásobné zvýšení produktivity práce firmy. Zhruba tisíc současných zaměstnanců svým 95procentním exportem z celkové produkce strojíren dosáhlo v minulém roce obratu 1,45 milardy korun. Letos vedení společnosti očekává až 150milionový nárůst obratu. Tím, kdo stojí v čele Slováckých strojíren Uherský Brod a už deset let zásadně ovlivňuje její směřování, je Jiří Rosenfeld, generální ředitel a zároveň předseda představenstva firmy.

Dá se říct, že Slovácké strojírny Uherský Brod znáte dokonale. Vždyť v podniku pracujete víc jak třicet let a prošel jste řadou jeho oddělení. Předsedou představenstva jste letos desátým rokem, generálním ředitelem o rok déle. Můžete srovnat výrobní sortiment strojíren z konce 80. let minulého století a ten současný?

V podstatě se to srovnávat nedá. Slovácké strojírny koncem 80. let byly součástí plánované ekonomiky v rámci tehdejší RVHP a vyráběly pro potřeby tohoto hospodářského seskupení zhruba 50 procent své produkce. Šlo zejména o vstřikovací lisy na pryž, vysokozdvižné plošiny a hliníkárenské jeřáby. Dalších 40 procent produkce tvořily dodávky pro armádu v podobě pontonových mostních souprav a mechanických částí známých radarových systémů RAMONA a TAMARA. Zbytek tvořily dodávky pro tuzemský trh.

V současné době můžeme Slovácké strojírny charakterizovat jako technologickou firmu s moderním výrobním zařízením. Dřívější sortiment vyrábíme v rozsahu do 10 procent dnešní produkce. Jde hlavně o dodávky hliníkárenských jeřábů pro ruské a egyptské zákazníky. Základní výrobní program a výrobní i ekonomická stabilita firmy je založena na spolupráci se zhruba deseti hlavními partnery. Pro ty vyrábíme kompletní výrobky podle dokumentace zákazníka i podle dokumentace vzniklé na základě vzájemné spolupráce s ním. Jako příklad takovéto spolupráce mohu uvést dodávky drtičů kamene pro rakouského partnera, dodávky technologického vybavení oceláren a sléváren pro švýcarského partnera, nástavby mobilních jeřábů pro italského partnera, lodní jeřáby pro norského partnera a další.

Do kterých zemí momentálně Slovácké strojírny exportují a na jak dlouho dopředu mají pro své zaměstnance práci?

Prakticky 95 procent produkce vyvážíme zejména do Itálie, Švýcarska, Rakouska, Německa, Nizozemí, Norska, Egypta, USA a Ruska. Všichni naši hlavní obchodní partneři mají větší požadavky na naše výrobní kapacity, než jsme schopni poskytnout. V současné době máme zakázkově pokrytý celý tento rok a zabýváme se hlavní zakázkovou náplní pro první pololetí 2008.

Podnik prošel v devadesátých letech minulého století transformačním procesem, v jehož důsledku se také radikálně snížil počet lidí, které zaměstnává. Dnes máte některých profesí dokonce nedostatek. Není to způsobeno nízkým platovým ohodnocením?

I když v minulých letech docházelo k restrukturalizaci společnosti, nikdy to nebylo na úkor výrobních dělníků. Vždy se jednalo o racionalizační opatření v technických a obslužných profesích. Jen pro ilustraci v dobách největšího socialistického rozmachu v SUB pracovalo zhruba 850 technicko hospodářských pracovníků (THP), 800 výrobních dělníků a 600 režijních a obslužných pracovníků, přičemž zpracovali asi 12 tisíc tun hutního materiálu. V současné době v SUB pracuje 218 THP, 175 režijních a obslužných dělníků a 709 výrobních dělníků - včetně zahraničních, a zpracujeme zhruba 26 tisíc tun hutního materiálu.

Problém nedostatku pracovníků dělnických profesí není způsoben nízkým platovým ohodnocením, jak se domníváte. Průměrná mzda našich výrobních dělníků je vyšší, než je úroveň krajská i republiková v našem oboru. Nynější průměrná mzda za 1. čtvrtletí 2007 je u nás zhruba 20 200 korun, z toho u dělnických profesí asi 19 600, což je meziroční nárůst o téměř 18 procent. V současné době u dělnických profesí nejsou ojedinělé měsíční mzdy ve výši30 až 40 tisíc korun. Největší měsíční mzdu jsme dělníkovi vyplatili ve výši 77 tisíc.

Hlavním problémem současného nedostatku preferovaných dělnických profesí je deficit v učňovském vzdělání, kdy v posledních deseti letech se pro tyto profese připravovalo minimum žáků a rovněž i pokles společenské prestiže dělnických povolání, způsobený špatnou politikou vlád v oblasti vzdělání.

Jste znám svým dokonalým přehledem o podřízených. Jak své zaměstnance motivujete k pracovní disciplíně a vyšším výkonům?

Nejlepší motivací, kterou používáme, je motivace založená na soutěživosti člověka a jeho touze dokázat sobě a okolí, že umí. Na tomto je založen princip odměňování, který neklade hranice možného výdělku schopným, pracovitým a kvalifikovaným pracovníkům. Proto tito běžně dosahují výdělků na úrovni 30 až 40 tisíc korun měsíčně.

Investice do moderních technologií jsou pro vás novátorského osvícence samozřejmostí. Bez finančních problémů si je však může dovolit pouze ekonomicky silný subjekt. Musely někdy v posledních sedmnácti letech Slovácké strojírny přerušit tok peněz do modernizace podniku, a jaké tento krok přinesl dopady?

SUB začaly masivněji investovat do modernizace výrobní základny po roce 1999, kdy byla dokončena zásadní restrukturalizace společnosti, včetně toho, že byly splaceny všechny dřívější závazky vůči dodavatelům či bankám. Od té doby se snažíme ročně do společnosti investovat v průměru zhruba 100 milionů korun, ať již z vlastních zdrojů, či formou leasingu. V současné době nemáme problémy s cash flow, abychom museli limitovat investiční zdroje.

Výrazně podporujete myšlenku vzdělávání zaměstnanců. Dokonce jste byl iniciátorem vzniku centra odborného vzdělávání v sousedství areálu strojíren. Sjakou se to setkává odezvou u těch, kteří jsou nuceni vzdělávat se ve svém volném čase?

Výrazná většina spolupracovníků účastnících se na vzdělávacích kurzech, které jsou cíleně připravovány pro všechny kategorie pracovníků od výrobních dělníků až po vrcholový management, nemá problém tyto kurzy absolvovat. Myslím si, že je berou jako velmi dobrou možnost jednak dalšího odborného vzdělání, tak i vzdělávání jazykového a sociálního. Mnoho z nich by se k těmto možnostem vzdělávání nedostalo a dnes již snad každý rozumí tomu, že nevydrží s vědomostmi nabytými ve škole po celý profesní život. Centrum odborného vzdělávání a jeho aktivity je naší velkou investicí nejen do našich spolupracovníků, ale slouží i pro potřeby ostatních podnikatelských subjektů nejen Uherskobrodska. Mým cílem je vytvořit fungující krajské středisko celoživotního vzdělávání a na tomto nyní intenzivně pracujeme.

27.4.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Dopravní nehoda auta pošťáků mezi Děčínem a Hřenskem.

Cena povinného ručení plíživě stoupá. Pojišťovny na něm tratí

Hokejisté Aukro Berani Zlín (v modrém) v nedělním 13. kole doma vyzvali plzeňské indiány.

V neděli na hokejové Berany v 15 hodin, pak na Fastav. A za polovinu!

Policejní odstřelovači v akci

Státní veterinární správa (SVS) s Ministerstvem zemědělství (MZe) dnes v Holešově proškolila na dvě desítky policejních odstřelovačů o problematice afrického moru prasat.

Kdo bude stotisícím divákem Městského divadla ve Zlíně?

Stotisícího diváka 72. sezony očekává v pátek Městské divadlo Zlín.

Superdebata Deníku: ptejte se Babiše a dalších lídrů

Pokud chcete ještě něco vědět před volbami od kandidujících stran, máte šanci se zeptat právě teď. Deník ji vašim jménem položí už ve čtvrtek 19. října, tedy den před parlamentními volbami, desítce lídrů politických stran při závěrečné předvolební debatě v sídle listu.

Startuje soutěž Chance být hvězdou. Točte a posílejte videa

Parádičky, skvostné góly. Bláznivý maskot, hluční fanoušci (a sličné fanynky). To všechno přináší fotbal. A právě dnes startuje soutěž, jež určí, kde najdete ty nejzajímavější borce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení