rozhovor


Jaká je historie firmy a dokdy sahá?

Fatra oslavila před dvěma lety sedmdesáté výročí svého vzniku. V roce 1935 byla založena firmou Baťa na popud přípravy ke druhé světové válce. Tehdy byla Baťova rodina požádána, aby zahájila výrobu plynových masek. Takže firma vykoupila areál bývalého cukrovaru a zahájila první plastikářskou výrobu v České republice. V průběhu let 1945 - 1990 byla Fatra největším zpracovatelem plastů u nás. Proslavily j i dětské hračky, které byly dominantou plastikářské výroby, stejně jako obaloviny a podlahové krytiny. Dodnes jsou známé figurky Pat a Mat, které Fatra licenčně využívala ve své reklamní kampani.

Jak se změnila výroba po revoluci?

Dominantou po roce 1990 byla výroba podlahových krytin a stavebních materiálů. V roce 2002 firma koupila podnik Technoplast Chropyně, který si moc dobře ekonomicky nestál. Fatra sloučila chropyňský a napajedelský závod a tehdy vlastně nastala první restrukturalizace firmy z pohledu výroby podlahových krytin. Ta se přesunula pouze do Napajedel a na přelomu roku 2004 a 2005 jsme navíc utlumili v Technoplastu výrobu syntetických usní Barex určených pro obuvnický průmysl. Sloučením Fatry a Technoplastu vznikl podnik s třímiliardovým obratem.

Jak by se měla Fatra vyvíjet do budoucna?

V roce 2005 se majitelé Unipetrol a AGROFERT HOLDING rozhodli pro restrukturalizaci výroby. Fatra se musí vyprofilovat do progresivních a efektivních segmentů výroby. Dnes má jedenáct samostatných výrobních segmentů, ale cílem je zaměřit sej enom na pět až šest.

Na co se chcete orientovat?

Dominantou by měla být výroba podlahových krytin, hydroizolačních fólií určených hlavně pro stavební průmysl, technické foóie pro potravinářský a farmaceutický průmysl, dále paropropustné fólie, které se laminují s netkanou textilií a tvoří základní element pro výrobu dětských plínek, které známe například pod názvem Pampers. Dále se chceme orientovat na polyesterové fólie BO PET. Závod v Chropyni je jediným producentem tohoto výrobku ve střední a východní Evropě. BO PET je určen pro elektrotechnický a potravinářský průmysl.

Naším velkým partnerem navíc je společnost IKEA, kde Fatra realizuje asi 400 milionů korun v tržbách ročně za různé produkty. Velký vývoj čeká Fatru v oblasti stavebního průmyslu, protože stavebnictví hlavně na území bývalého Sovětského svazu nabírá neuvěřitelného rozmachu. My dnes patříme k dominantním exportérům hydroizolačních folií, to jsou střešní PVC fólie,které jsou aplikovány hlavně na logistická a business centra či výrobní závody.

Co by se mělo omezit?

Pro Fatru je lepší, když některé segmenty prodá menším společnostem. Sem patří obaloviny, kde je dnes těžké konkurovat malým garážovým společnostem, popřípadě čínským exportérům. Dále sem patří oblast syntetických usní, kterou bychom chtěli odprodat. Jeden ze segmentů, který dnes ztratil na aktivitě, je také výroba dopravních pásů pro uhelné doly.

Jak by se to mělo projevit v rozšíření výroby?

V roce 2010 by měl být nárůst našeho exportu v tomto segmentu dvojnásobný. To znamená, že jestliže dnes vyrábíme čtyři miliony metrů čtverečních, za tři roky to bude osm až deset milionů metrů hydroizolačních fólií. Fatra by ještě ráda udělala expanzi ve výrobě netkaných textilií formou akvizice nebo nákupem technologie, a tím by byl posílen střešní systém, ve kterém bychom se stali dominantním.

Kolik lidí měl podnik v roce 1990 a kolik má nyní?

V té době měla Fatra asi tři tisíce zaměstnanců, dohromady s Technoplastem přes pět tisíc. Dnes má Fatra 1 450 zaměstnanců. Počet lidí šel razantně dolů, protože s tlakem na růst mezd v republice dochází ke zdražení pracovní síly. Snažíme se proto investovat do technologií s vyšším výkonem a menší spotřebou pracovní síly. Spoustu ručních výrob jsme zastavili a nahradili je novými technologiemi. Ten trend bude pokračovat, myslíme si totiž, že výkonnost by neměla klesnout pod 3 miliony korun na pracovníka. To znamená, že pokud by Fatra měla mít přes 3 miliardy obratu, odpovídá to tisícovce zaměstnanců. V plánuje ale do tří let zvýšit obrat až na 4,5 miliardy Kč, proto stav zaměstnanců by se měl pohybovat na dnešní úrovni. Proces je ovšem dlouhodobý, během tří let by mělo dojít k posílení investic a restrukturalizaci podniku. To znamená out-sourcovat určité činnosti, které nesouvisí přímo s výrobou. Příkladem je vnitropodniková a železniční doprava. Fatra by měla mít ve svém středu pouze pracovníky, kteří se zabývají vývojem, výrobou a prodejem.

Kdy očekáváte propouštění?

Propouštění neočekáváme, restrukturalizace s tím není spojena. Pokud budeme divestovat obaloviny, tak 90 zaměstnanců přejde do nové společnosti. Pouze část výroby se převede pod nového majitele. Podmínkou je přechod pracovníků do jiné výroby. Získané peníze budou použity na vývoj a rozvoj nových investic.

Budete přijímat nové lidi kvůli novým investicím?

Ano, pokud ale nedojde k utlumení některé výroby tam, kde bychom převzali pracovníky z jiných provozů. Investice je naplánovaná tak, že letos ve 3. čtvrtletí budeme mít podepsaný kontrakt na dodávku nové linky na výrobu hydroizolačních fólií. Ta by měla být postavena v Napajedlech a její výkon by měl být na šest až deset milionů metrů čtverečních hydroizolační fólie, což znamená nepřetržitý provoz ve výrobě. Linka přinese asi šedesát nových míst. O tom, zda bude potřeba řešena náborem, nebo přesunem zaměstnanců, je zatím předčasné hovořit. Investice by měla být 200 milionů korun a Fatra by se stala v oblasti PVC hydroizolačních fólií dominantním hráčem ve střední Evropě.

Kolik produkce směřuje do zahraničí?

Dříve Fatra byla orientována hlavně na Česko a Slovensko, ale sedmnáctiletý vývoj ji přeměnil hlavně na exportní společnost. Do zahraničí směřuje asi šedesát procent výroby, přičemž Fatra vyváží do 42 zemí, a to i do USA a Austrálie. Má to výhodu, protože trh je potom mnohem více diverzifikovaný, takže nejsme závislí na jedné zemi nebo dokonce několika zákaznících.