"Dělá mi potěšení nacházet vlastní postupy," řekl modelář, jenž je civilním povoláním prodejce dieselových motorů do traktorů. Letadlo, se kterým přijel do Holešova, prý stavěl dvě zimy. "Manželka se dívala na televizi a já jsem v dílně pracoval na modelu," vzpomínal Karaba. Jen materiál ho přišel asi na 200.000 slovenských korun. "Letadlo se ale nedá ocenit, dostali bychom se do neměřitelných hodnot," dodal.

O svého 17 kilogramů těžkého "miláčka" s motorem o obsahu 120 kubických centimetrů prý nemá strach, ani když jej prohání ve vzduchu. "Dříve jsem měl akrobatické speciály, na kterých jsem získal jistotu. Tohle je pohodička, létá hladce. Ale jelikož jsem povahou introvert, někdy mě ztrémuje potlesk přihlížejících lidí," konstatoval slovenský modelář.

Při výrobě modelů letadel prý nejraději spoléhá na svůj úsudek a nápady. "Velmi málo kopíruji, radši vymýšlím své věci. Například dělený trup či nosnou konstrukci z balzy, zpevněnou kevlarovými vlákny pevnými jako ocel, nikde jinde nenajdete," pochlubil se Gabriel Karaba.

Za více než 50 let, co se modelářstvím zabývá, postavil několik desítek modelů, z toho asi 25 řízených rádiově. "Většina měla krátkou životnost, tak kolem jednoho roku, než se rozbily. Momentálně mám čtyři modely, které by mohly létat," poznamenal Karaba. Svému koníčku se v posledních letech může věnovat s větší intenzitou. "Děti odrostly, mám více času. A v dětském pokoji jsem si zřídil dílnu," sdělil modelář.

Peníze, které utratí za díly k letounům, prý nepočítá. "Ale schovávám si doklady. Manželka si je čas od času prohlíží a říká, že tohle třeba mohla být její sukně. Jinak mě ale podporuje," vyprávěl Karaba. Účast na přehlídkách podobným té holešovské je pro něho především potěšením. "Jde o to vyvolat zájem lidí. Také jsem nyní unikl lidovým slavnostem v Kyjově, žena mi dala volno," usmál se modelář.

Podle něho je v současnosti modelářství v kurzu. "Hodně lidí chodí na přehlídky s malými dětmi, zájem mladých stoupá i u nás v klubu v Martině. Také ve srovnání s obdobím před rokem 1989 jsou součástky, které se tehdy sháněly obtížně, lehce dostupné. Dnes koupíte prakticky zpola hotové modely," řekl Karaba.

Mladý modelář by se podle něj měl nejprve učit létat pomocí počítačových programů a pak teprve přes větroně přejít na modely s elektropohonem. "A samozřejmě si nechat poradit od zkušených kolegů," uzavřel Gabriel Karaba.