Jak se žije… provozovateli Plavby Kroměříž Zdeňku Butulovi

V roce 1998, když se po letech vrátil do Kroměříže, na ní proto začal provozovat plavby na nejrůznějších lodích.

„Nejprve jsem začal s plavbami pro okruh mých známých a přátel. Jezdili jsme na vypůjčených lodích, kánoích a pramičkách,“ zavzpomínal na počátky Butula.

Zlatá řeka, jediný přírodní úsek

Vodu sjížděli od soutoku Bečvy a Moravy, kde je prý místo, jemuž se říká Zlatá řeka.

„Je to jediný přírodní úsek kolem Kroměříže, dále je už totiž řeka umělá, což v podstatě nikdo neví. Je zregulována, upravená, s kamenným zpevněním,“ vysvětluje Butula.

O rok později postavil své vlastní plavidlo, takzvaný katamarán. Po kroměřížské řece s ním ale nejezdí. Vidět ho dodnes mohou lidé v Otrokovicích, kde je využíván v tamní půjčovně lodí.

„Samozřejmě že bych ho měl u sebe v Kroměříži velice rád, stejně jako všechny další lodě, na jejichž vzniku jsem se podílel, ale není to možné. Koneckonců ti, co mě znají, vědí, které jsem kdy dal dohromady,“ podotýká Butula.

Projíždku si lidé mohou objednat i v zimě

S postupem času inicioval na Moravě v Kroměříži vznik přístaviště, kde také ukotvil pronajatou dvojici plavidel: hausbót a katamarán. Ty si mohou lidé za poplatek půjčovat zpravidla po celý rok.

Plavební sezona však začíná oficiálně každoročně kolem prvního května.

„Ozve­li se zájemce i v zimě, je možné zrealizovat vyjížďku. Mráz totiž mým lodím neškodí. Stejně je ani na zmíněné roční období vytáhnout a uschovat nemůžu. Nemám totiž takzvaný sjížďák,“ poznamenal Butula.

A to podle něj právě představuje jeden z největších problémů, které ho jakožto provozovatele Plavby Kroměříž trápí. Hlavně za deštivého počasí, kdy dochází k rychlému zvedání hladiny. V tomto směru si Butula nemalé potíže prožil letos na jaře.

„Na konci května, kdy hrozily povodně, jsem už byl na konci sil. Když totiž začala hladina stoupat, musel jsem lodě přitahovat ke břehu. Jakmile voda opadala, musel jsem je zase odtlačovat, jinak by se zachytily na břehu, převrátily se a poškodily,“ připomněl nelehké okamžiky.

Nemohl ani pořádně spát

V té době prý ani nemohl pořádně spát. „Bylo to hodně těžké. Měl jsem neustále spuštěný internet a díval se na prognózy Povodí Moravy,“ dodal Butula.
Obdobné dramatické okamžiky prožíval také vloni. Na Moravě se totiž prudce zvedla hladina, poté velká voda přinesla obrovský kmen stromu.

„Ten tou dobou už nahnutý hausbót převrátil na katamarán. Motory byly pod vodou, měl jsem obrovskou ztrátu. Měsíc a půl jsem musel lodě dávat do pořádku,“ řekl senior.

V té době měl prý obrovskou chuť s provozováním plavby skoncovat.

„Do té doby totiž živnost nebyla nějak extra produktivní, což není ani doposud. Plavby si na sebe vydělají, zbytek, včetně nutných oprav, musím dotovat sám,“ vysvětlil Butula.

Ročně sveze zhruba sedm set lidí

S provozováním plavby naštěstí neskončil, nicméně si není jistý, zda ji udrží do budoucna. Musí totiž čelit řadě překážek, které mu její provoz značně ztěžují.

„Chybí tu občerstvovací zařízení. Všude na Baťově kanálu, kde jsou přístavy, návštěvníci nějaký ten bufet najdou, v Kroměříži ale ne,“ přiblížil Butula. Dále pak prý značně postrádaný již zmíněný sjížďák. Jedná se o zařízení, na kterém může auto sjet s vlekem do vody pro loď.

„V neposlední řadě pak v přístavu značně chybí takzvané vysokovodní stání či ochranné kotvení pro lodě,“ posteskl si Butula.

I přes to všechno se však Plavbě Kroměříž věnuje se vší láskou a nedá na ni dopustit. Na hausbótu či katamaránu se podle něj ročně sveze zhruba sedm set lidí.

Nejvíce využívána je plavba z Kroměříže do Kvasic. Hodinové zapůjčení katamaránu stojí tři sta padesát korun, hausbótu pět set osmdesát.

Přibral si i rybník v Podzámce

Svoji vášeň v půjčování plavidel a pořádání vyjížděk na vodě navíc letos ještě rozšířil: povození se v kánoi, dvou šlapadlech či pramici mohou letos premiérově také lidé v kroměřížské Podzámecké zahradě, respektive na hladině místního Dlouhého rybníku.

„Zájem je o to obrovský, a to jak mezi dětmi, tak také mezi dospělými. Nejvíce se chtějí svézt na kánoi,“ říká spokojený Butula.

Celá akce nese název Hanácké Benátky v Kroměříži a v Podzámecké zahradě není ničím novým.

„Je to stará historie. Už před mnoha lety se plavby na rybnících v zahradě snažil obnovit jeden člověk a podařilo se mu to. Ve mně osobně však jeho třímetrové laminátové pramičky moc důvěry nebudily,“ vysvětlil.

Co se týče provozování Plavby Kroměříž, má do budoucna jedno velké přání. Chtěl by podnítit stavbu lodi pro zhruba šedesát lidí. Musí na ni ale sehnat to nejdůležitější, tedy peníze.

„Loď by neměla být velká, představuji si jen zhruba osmnáct metrů na délku a čtyři a půl metru na šířku. Kdyby se mi sen jednou splnil, mohl bych dělat pravidelnou přepravu lidí,“ přiblížil své plány Butula.

Projekt na plavidlo by prý sám navrhl, na stavbě by se pak podíleli lidé, kteří s ním už v minulosti dávali lodě dohromady.

„Mám už na to vycvičený tým lidí. Samozřejmě že bych u stavby také asistoval, jinak by z toho bylo jiné dílo, než zamýšlím,“ uzavřel s úsměvem.