Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Mincovna vzdala hold českému staviteli železnic Pernerovi

Střední a východn Morava /FOTOGALERIE/ - Nová emise stříbrných a zlatých ražeb připomíná, že letos tomu budou dvě století od narození geniálního projektanta a stavitele železnic Jana Pernera. Také díky němu mohl před 170 lety vyrazit první vlak z Olomouce do Prahy. Motivy pro kolekci vypracovali tři přední čeští výtvarníci. Emise je zajímavá velmi nízkým celkovým nákladem, řadí se proto do kategorie raritních.

15.3.2015
SDÍLEJ:

Autorem jedné ze tří ražeb je i akademický sochař Zbyněk Fojtů, rodák ze Slavičína. Foto: Michal Mikulenka

Pod návrhy tří pamětních ražeb, které tvoří ucelenou dárkovou nebo sběratelskou kolekci, jsou podepsaní známí čeští medailéři: Majka Wichnerová, Zbyněk Fojtů a Luboš Charvát. Zajímavostí je, že všechny motivy pochází ze soutěže na stříbrnou minci 200 Kč, kterou Česká národní banka vyhlásila loni. „Komise pro posuzování návrhů na české peníze může pro realizaci mince vybrat pouze jeden návrh. Těch opravdu kvalitních nápadů se ale v soutěži pochopitelně sešlo víc a byla by škoda, aby zůstaly v zapomnění. A právě z těch nejzajímavějších vybírala emisní rada Pražské mincovny motivy pro tuto kolekci," vysvětlil mincmistr Pražské mincovny Ondřej Koňařík.

Extrémně nízký náklad

Pamětní ražby Jan Perner vznikají ve dvou velikostech: o průměru 34 a 37 milimetrů. Přičemž ty větší, určené hlavně sběratelům, mají na hraně vyražené unikátní pořadové číslo. „Zájemci mohou vybírat ze tří různých úprav povrchu, kromě leštěného, označované jako proof, je to standardní mincovní kvalita a nechybí ani stále populárnější patina," upřesnil mincmistr.

Za zmínku stojí velmi nízký náklad jednotlivých verzí. Například větších stříbrných odražků v patinové úpravě vzniklo pouhých pět exemplářů. Nejpočetnější a zároveň nejlevnější je pak kategorie ražeb o průměru 34 milimetrů v provedení proof: těch mincovna vyrazí 500 sad. Distributoři kolekci s Janem Pernerem v této verzi nabízejí za necelých 2 400 korun a je určena především jako reprezentativní dárek.

Vrcholem nabídky je pak sada tří zlatých ražeb. Existuje však pouze jako jediný exemplář v provedení proof a jediný ve verzi běžná kvalita. Minimálnímu nákladu ovšem odpovídá i cena: budoucí majitel si tuto unikátní kolekci pořídí za čtvrt milionu korun.

Podrobnější informace o celé emisi poskytují numizmatické stránky www.zlate-mince.cz. Do vyhledávacího okénka stačí zadat heslo PERNER SADA.

Technik a vizionář

Jan Perner se narodil 7. září 1815 v Bratčicích. Do učebnic dějepisu vstoupil především jako projektant a úspěšný stavitel železnic na území Čech a Moravy. Méně známé je, že nějaký čas předtím pracoval také na výstavbě ruské železné dráhy mezi Petrohradem, Carským Selem a Pavlovskem. Tam mu šéfoval František Antonín Gerstner, syn železničního průkopníka Josefa Gerstnera. I když se nakonec s autoritářským nadřízeným neshodl a Rusko brzy opustil, získané zkušenosti byly k nezaplacení. V roce 1837 nastoupil na stavbu Severní dráhy císaře Ferdinanda, podílel se hlavně na úsecích z Břeclavi do Brna a z Ostravy do Osvětimi. O pět let později se stal vrchním inženýrem státních drah a převzal vedení trasovacího oddílu. Mezi Vídní a Prahou prosazoval variantu dráhy, která povede přes Olomouc a dále Polabím. Jeho projekt v konkurenci dalších šesti zvítězil a stavba, do níž se následně zapojily tisíce dělníků, mohla začít. Když 20. srpna 1845 v 6 hodin a 20 minut ráno vyrazil z Olomouckého nádraží vlak tažený lokomotivou s názvem Čechy a řízený Janem Pernerem, byla to událost celonárodního významu.

Tragická nepozornost

Jan Perner zemřel na následky zranění, které si způsobil 9. září právě při cestě vlakem. Po výjezdu z choceňského tunelu sestoupil na schůdky vagonu, zřejmě aby si prohlédnul portál tunelu a vzápětí byl zasažen sloupem u nádražních vjezdových vrat. Zranění podlehl druhý den. Stalo se tak jen deset dnů od zahájení pravidelné osobní dopravy mezi Olomoucí a Prahou.
Jméno Jana Pernera dnes nese Dopravní fakulta univerzity v Pardubicích a připomíná ho také jeden z expresů Český drah, který byl po něm pojmenován. (miu)

Autor: Redakce

15.3.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Kabelkový veletrh v Besedě v Otrokovicích.
AKTUALIZOVÁNO
30

Kabelkový veletrh v Otrokovicích: Odnesli si radost a pomohli Naději

Nikdo by nepodpořil menšinovou vládu ANO, pokud by v ní byl i nebyl Andrej Babiš.
AKTUALIZOVÁNO
1 51

V superdebatě rezonovala otázka referenda. Není to zlaté tele, upozornil Bartoš

Nejstarší kandidát v kraji Jan Uherka: Všichni chybujeme, i politické strany

Dlouhých pětašedesát let se čile zajímá o politické dění dnes už čtyřiasedmdesátiletý Jan Uherka z Uherského Brodu. V nadcházejících volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky kandiduje ze čtrnácté pozice za ČSSD, přičemž je nejstarším kandidátem napříč všemi kandidátkami.

Koupila jsem si dvě housenky

Nakukuji do dveří sálu, který se hemží lidmi. Nejen děti zaujatě pozorují obrovské skleněné vitríny seřazené na stolech v dlouhých řadách téměř přes celý obrovský sál. Zdají se nekonečné. V nich se skrývají více či méně vzácné exempláře brouků, nejkrásnější druhy motýlů, ale i hadů, pavouků, gekončíků, chameleonů a dalších zajímavých potvůrek.  

Jsme z ciziny a studujeme ve Zlíně! Studenti slavili výročí Erasmu

Vlajkový průvod prošel ve středu 18. října Zlínem. Byl oslavou třicátého výročí výměnného pobytu Erasmus, díky němuž mají možnost studovat studenti v jiných zemích světa. Univerzitu Tomáše Bati navštěvuje přibližně tisícovka zahraničních studentů. Kulturu své země přiblížili ostatním i formou ochutnávek jídla v Univerzitním centru.

Hyenismus v ulicích měst: Využívají postižení druhých, aby mohli krást

Lýdia a Isabela. Dvě devatenáctileté Rumunky se ve středu kolem 14 hodiny snažily přesvědčit na zlínském náměstí Míru kolemjdoucí, že jsou hluchoněmé Češky, které vybírají finanční pomoc pro postižené spoluobčany, vše pod vlajkou EU. Ti, kteří jim naletěli, museli do předem připraveného formuláře uvést své jméno, adresu, částku kterou přispívají a podpis.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení