Pětačtyřicetiletého vyučeného elektrikáře přivedli k podnikání kamarádi horolezci, kteří si přivydělávali natíráním střech. „Dal jsem se dohromady s Radimem Barboříkem, dnes už bývalým horolezcem a první firmu jsme si založili už čtyři roky po sametové revoluci,“ říká podnikatel.
Nikdy prý nezapomene na jednu z prvních zakázek, kterou získali na karolinské přehradě Stanovnica. „Zajímavé bylo už to, že do práce jsme jezdili na loďce,“ vzpomíná Jiří. Mnohem horší to ale bylo přímo na pracovišti. „Museli jsme se slaňovat v šachtě, která měla šedesát metrů. Přiznám se, že první dva dny jsem nechal natírat jen kolegy, naplno jsem byl schopen pracovat až třetí den,“ směje se při vzpomínce na jednu ze svých prvních štací. Člověk, který pracuje ve výškách, musí prý ale mít zdravý strach pořád.
„Nesmí to být samozřejmě strach křečovitý, který brání reálně vyhodnotit situaci. Nazval bych to spíše respektem,“ zamýšlí se Václavík.
Po několika letech se jeho firma Sidar transformovala na společnost s ručením omezeným a nyní se zabývá nejen nátěry.
„Hlavní jsou pokrývačské, tesařské nebo klempířské práce. Ale děláme i zateplování nebo hydroizolace,“ vyjmenoval s tím, že některé zakázky už mají domluvené i na příští rok. Se spolumajitelem firmy Radimem Jiřího spojuje také láska k hudbě. Oba na Valašsku patří mezi známé muzikanty, i když každý hraje v jiné kapele. „Na zimu si musíme vydělat, pak je zase více času věnovat se kapele. Ale to neznamená, že bychom v létě nehráli. Ještě letos se chystáme natočit nové album,“ ujišťuje Jiří Václavík, na Valašsku předívaný Dareba.
PŘEČTĚTE SI DALŠÍ ZPRÁVY ZE ZLÍNSKÉHO KRAJE: