Bioplynovou stanici, která o tamní pozemky také projevila zájem, ale město nechce, sdělilač mluvčí vsetínské radnice Eva Stejskalová. Výrobní a skladovací haly by přitom měly vyrůst na pozemcích, o něž před časem projevila německá společnost Kemmerich Guppe zabývající se také výrobou komponentů pro automobilový průmysl. Protože ale podle radnice Němci nedodrželi dohodnuté termíny, město pozemky nabídlo k pronájmu a následnému prodeji.

"Zájem projevily čtyři firmy - družstvo služeb a prací Vsetín Aspro, velkoobchod nápojů Lesko Zlín, vsetínská společnost Japa, která se zabývá kovovýrobou, a výrobce bioplynu z bioodpadů rostlinného a živočišného původu," uvedl místostarosta Vsetína Jaromír Kudlík.

Zatímco třem zájemcům radní vyhověli, biostanici na Bobrky nepustili. "Bioplyn se v těchto stanicích vyrábí z odpadů z jídelen, zkažených potravin, uhynulých zvířat, hnoje a podobně. Přestože je samotná výroba bioplynu bezzápachová, v lokalitě, v jejíž blízkosti je bytová zástavba, být nemůže. Doprava, manipulace a skladování surovin by lidi obtěžovalo zápachem," shodli se radní.

Vsetínští zastupitelé navíc podobný záměr schválili v koncepci rozvoje města. Chtějí jej realizovat za pomocí evropských prostředků a tam, kde nebude nikoho obtěžovat. "Chceme, aby zisky z tohoto provozu šly do městské kasy a tím zpět do rozvoje města," řekl místostarosta Kudlík.

Vsetínská průmyslová zóna na Bobrkách se úspěšně plní. Její druhá část, která byla vybudována v loňském roce, je již obsazená regionálními firmami. V první, kterou město realizovalo v letech 2002 - 2003, už čtyři roky působí společnost Hirschmann Czech zaměstnávající více než 500 lidí. Zde je ještě prostor pro další investory. Na obě zóny obdržela vsetínská radnice dotaci. Na první 11 milionů od CzechInvestu, v případě druhé se na nákladech ve výši 1,5 milionu eur (zhruba 43 milionů korun) z 75 procent podílela Evropská unie a státní rozpočet.