Ještě než Libor Hubík založil svou firmu, býval sám závodníkem.

„Potřebovali jsme tehdy kombinézy, ale nic takového nebylo. Proto jsem si první nechal vyrobit od kožešníka. Byla krásná, ale nepoužitelná. Byla totiž dělaná na stojící postavu, ale na motorce sedíte nebo třeba potřebujete zalehnout, a to ten oděv prostě neumožňoval,“ popisuje Hubík prvotní impuls, který ho přivedl k založení rodinné firmy, na jejímž provozu se podílí s manželkou a synem.

Firma nese v názvu poslední písmeno řecké abecedy – Psí.

„Omega byla obsazení nějakými hodinkami, Alfa autem a tak nám zbylo psí,“ vysvětloval už dříve Hubík.

Milan Václavík podával na kroměřížském výstavišti restované červy. Známý český kuchař se dlouhodobě soustředí na exotické maso a hmyz.
Připravuje smažené tarantule či hady. V Kroměříži nabízel restované červy

Posunuli jsme se dál

Začátky podle něj byly lehké, a to protože začal s něčím, čemu podle svých slov vůbec nerozuměl.

„Původně jsem studoval strojařinu a pak pracoval jako konstruktér ve Zlíně. Nijak jsem výrobě motooblečení nerozuměl,“ říká.

S úsměvem také vzpomíná na první dílnu.

„Bylo to v nedaleké malé vesničce Machová. První dílny jsme měli v chlívku a první prodejna byla v ložnici. Naštěstí jsme se ale už posunuli dál. Byl to takový pokus omyl,“ přiznává.

Dnes má Hubík výrobnu v Hulíně a zaměstnává přes padesát lidí. Každý rok vyrobí přes tisícovku kombinéz, které exportuje třeba do Německa, Rakouska či Anglie. Posunuly se také samotné technologie. V kombinézách z italské kůže už dnes nechybí třeba kevlarová vlákna, speciální chrániče či airbagy.

Plavecký bazén Kroměříž
Proti proudu: V Kroměříži se zdražovat nebude. Zatím

Nedostatek řemeslníků

Velkým problémem současnosti, se kterým se musí potýkat, je nedostatek řemeslníků. To bylo ostatně hlavním mottem nedávno proběhlé exkurze ve firmě.

„Všeobecně chceme poukázat na potřebu, aby nevymizely školy odborného zaměření a více motivovat mladou generaci pro chuť a odvahu tvořit vlastníma rukama,“ říká Monika Hubíková, která touto exkurzí chtěla navázat na bližší spolupráci se základními a odbornými školami.

„Všichni se setkáváme s tím, že dobrých řemeslníků je málo. Řemeslník zná to, co dělá, dokáže logicky přemýšlet a má šikovné ruce. Takových lidí dnes opravdu moc není,“ dodává Hubík.