Prvořadým úkolem zlínského krizového štábu v čele s tehdejším předsedou Okresního úřadu Zlín Zdeňkem Dostálem bylo zajistit bezpečí lidí, dostatečný přísun pitné vody, jejíž zdroje byly znečištěny, a potravin.

Chléb se musel vozit z Olomouce

„Když přívaly vody zatopily pekárnu ve Zlíně-Prštném, museli jsme zařídit dovoz chleba z Přerova a Olomouce,“ řekl Dostál. Zajistit bylo potřeba i neustálý přísun pitné vody. Tu do postižených oblastí svážely kamiony z celé republiky. „Ze znečištěné vody mohla vzniknout epidemie žloutenky, salmonelózy nebo úplavice,“ vysvětlila zlínská hygienička Olga Grőschlová.

Potíže se zásobováním pocítila i zlínská zoo v Lešné. Hrozilo, že nevystačí speciální potrava pro některé druhy zvířat. „Docházejí nám například nalíhnutá kuřata z Uherského Hradiště a maso z Valašského Meziříčí, kde jsou také záplavy,“ uvedla tehdy zástupkyně ředitele zahrady Jiřina Strojilová. S promáčeným peřím v zoo prochladl a zemřel jeden ibis červený.

Potíž byla s lidmi, kteří odmítali opustit své i bezprostředně ohrožené domovy. „Bylo nesmírně těžké občanům vysvětlit, že nemůžou čekat až na okamžik, kdy se k nim nikdo bez loďky nedostane,“ řekl Dostál. V mnoha případech tak museli záchranáři použít i mírného násilí. Takové problémy byly například ve Staré kolonii v Otrokovicích, kterou obývají většinou starší lidé. „Domy byly podemleté, voda stoupala a my jsme museli lidi dlouho přesvědčovat, aby s námi odjeli,“ řekl tehdejší mluvčí zlínské policie Ivo Mitáček. Problémy například nastaly, když se protrhla levobřežní hráz Moravy mezi Tlumačovem a Otrokovicemi a voda zalila několik obytných čtvrtí Otrokovic. „Obyvatelé se na potopu dívali z balkonů a odmítali odjet,“ řekl Mitáček.

Jen co se situace trochu zklidnila, začaly se na opuštěných místech objevovat první případy rabování. Podezřelé osoby kontrolovala policie na člunech. „Každou hodinu v podvečer jsme na někoho takového narazili,“ řekl Mitáček s tím, že se podivil, kde lidé tak rychle vzali loďky. „Většinou tvrdili, že se přijeli podívat na povodeň. S každým jsme sepsali záznam, ale nikoho jsme nezadrželi,“ uvedl tehdejší policejní mluvčí s tím, že jen otrokovickou čtvrť Baťov tehdy hlídala více než stovka policistů. Tato maximální prevence se osvědčila - lidé o svůj majetek kvůli zlodějům nepřišli.

Chování některých lidí v zaplavených oblastech nazlobilo rybáře. „Vzpomínám si, že lidé stáli v zatopených polích, třeba i po prsa ve vodě, a s podběráky chytali ryby. Byl to hyenismus,“ vzpomněl si rybář z Otrokovic Zdeněk Kužela. „Porušovali tím i zákon,“ dodal s tím, že po opadnutí vody by se ryby vrátily instinktivně zpět do rybníků.

Ke zlepšení situace nepřispěli ani motoristé, kteří se přes četná upozornění ze strany krizového štábu, vydávali na cesty. Silnice v regionu byly v důsledku toho lemovány přejetými ježky. „Zvěř utíkala před vodou stejně jako lidé. Vyvýšené komunikace pro ni byly místem záchrany. Ne všichni řidiči se zvířaty ale měli soucit,“ komentoval ředitel zoo Lešná Ivo Klika.

Unavený mýval skončil v útulku

Naopak jako úsměvný příběh dnes působí vzpomínka na zachraňování medvídka mývala ze střechy dřevěné kůlny v Otrokovicích. „Byl velice unavený, skrčený a asi už na svůj osud rezignoval,“ řekl tehdy jeden z mužů, který na místě zasahoval. Majitel zvířete pravděpodobně utekl před postupující vodou a na kamaráda zapomněl. „Přestože mýval vodu miluje, tentokrát bylo vidět, že jí má už dost,“ dodal zachránce. Zvíře našlo útočiště ve zlínském útulku pro zvířata v nouzi.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

- Povodně na Zlínsku