Škody v kraji dosáhly 7 miliard, jeden člověk zahynul, 24 tisíc lidí muselo z domova

„Příčinou katastrofálních povodní byly mimořádné intenzivní srážky ve dnech 5. až 8. července 1997. Deště zasáhly povodí horní Moravy, povodí Bečvy i Hostýnské vrchy,“ uvedl Marek Viskot z vodohospodářského dispečinku Povodí Moravy.

Pršet v regionu začalo v sobotu 5. července a vydatné lijáky přestaly až po více než padesáti hodinách, aby se pak o den později vrátily. Zatímco zpočátku potíže působily jen malé vodní toky jako Dřevnice nebo Bystřička, později nastala kritická situace zejména na Bečvě a Moravě, kam se začaly říčky stékat. „Celkem muselo být v kraji evakuováno 24 tisíc osob a škoda ve všech čtyřech okresech činila kolem sedmi miliard korun,“ řekl Viskot.

Na Zlínsku byla nejkritičtější situace v Otrokovicích, které nejprve zalila voda z Dřevnice, poté vystoupila z břehů také Morava. „Během červencové povodně proteklo územím Otrokovic zhruba 1,1 miliardy kubíků vody,“ spočítal Viskot. Rozvodněná Dřevnice proměnila v několik ostrůvků i samotný Zlín. Voda zalila také další města a obce v regionu, například Tlumačov a Spytihněv.

Na Kroměřížsku na tom bylo nejhůře samotné okresní město, Hulín a obce v podhůří Hostýnských vrchů. Na Valašsku byla situace nejkatastrofálnější v Poličné, Podlesí, Brankách, v Zašové nebo například v Hustopečích. Voda poničila i obec Bystřičku.

Na Uherskohradišťsku voda nejvíce zasáhla Babice a Staré Město. Záplavy se nevyhnuly ani Uherskému Hradišti, kde musela být evakuována i nemocnice. „Jediná dobrá informace, kterou můžeme v tuto chvíli poskytnout, je, že nikdo nezahynul,“ shrnul tehdy přednosta Okresního úřadu Zlín Zdeněk Dostál.

Ani to však nebyla pravda na dlouho. Ve čtvrtek 10. července si totiž velká voda v kraji vyžádala první a naštěstí jedinou oběť, když mezi Otrokovicemi a Tlumačovem utonul muž. Mnozí obyvatelé, místo aby záchranářům a hasičům situaci usnadnili, se bránili evakuaci. Potíže byly například se staršími obyvateli Staré kolonie v Otrokovicích. „Domy byly podemleté, voda stoupala a my jsme museli řadu lidí dlouho přesvědčovat, aby s námi odjeli. Jedna starší paní se nám dokonce zavřela v bytě se šestiletou vnučkou,“ řekl tehdejší mluvčí zlínské policie Ivo Mitáček.

Jeho slova potvrdili i samotní občané. „Nechtěli jsme se s manželkou nechat z půldomku vystěhovat, ale nakonec nás dcera se zetěm přesvědčili, abychom šli,“ svěřil se Jaroslav Škutina z Otrokovic. „Bylo nám to líto, byli jsme v tom domku celý život,“ doplnil. Nyní je rád, že dceru poslechl. „Voda u nás doma vystoupala dva metry vysoko,“ řekl.

Kromě hasičů, záchranářů a dobrovolníků v kraji pomáhala také armáda s vrtulníkem a obojživelnými vozidly. Lidem bylo potřeba dodávat hlavně zásoby jídla a pitné vody. Ještě v roce 1997 začalo Povodí Moravy zajišťovat nápravu škod v celém Zlínském kraji a budovat protipovodňové mechanismy, aby se katastrofální situace víckrát neopakovala.

„Do roku 2005 jsme realizovali pět set opatření za dvě a půl miliardy korun,“ prozradil Viskot. Dodal, že mezi největší investiční akce patřila rekonstrukce vodní hráze Bystřička za 127 milionů korun a oprava koryta Dřevnice za skoro 90 milionů. „Nyní připravujeme realizaci dalších protipovodňových kroků za 322 milionů, které by měly být hotové do roku 2012. Na území kraje to je rekonstrukce přelivu nádrže Bystřička, zvýšení kapacity koryta řeky Moravy v úseku mezi Hradištěm a Starým Městem či vybudování ochranné hráze v Tlumačově,“ vyjmenoval.