Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Provozní vyhořelé Koliby: Ohně se teď bojím

Zlín – „Už jsme byli na odchodu, když za námi přišel mladý pár s tím, že jsou nadšení, že budeme otevírat, a že chtějí mít u nás svatbu. Domluvili jsme se na termínu a odjeli.“ Tak vzpomíná ještě dnes se slzami v očích Martina Veverková ze Zlína na letošní 17. duben.

7.10.2011
SDÍLEJ:

Vyhořelá Koliba na KocanděFoto: DENÍK/Šárka Šarmanová

Datum se jí vrylo do paměti proto, že se jednalo o poslední den, který strávila pracovně s rodinou v restauraci Koliba ve zlínské části Kocanda, kterou měla se svým přítelem pronajatou. Dnes už je totiž všechno jinak.

O pár hodin později, co odešli 17. dubna s přítelem z restaurace, je vzbudil telefon. Jejich podnik, na němž takřka denně dřeli vlastníma rukama, aby ji mohli 1. května otevřít, byla totiž v plamenech. Kocanda celá vyhořela. Zůstalo z ní jenom ohořelé torzo.

Jak začal sen?

Mít vlastní restauraci byl vždycky jejich velký sen.

„V centru Zlína jsme ji nechtěli. Dlouhou dobu jsme proto hledali, až jsme někdy v lednu tohoto roku přijeli ke Kocandě. Chodili jsme tam už od dětství ještě s rodiči, takže pro nás měla vždy zvláštní kouzlo. A byla už delší dobu zavřená. Tak jsme si řekli, že bychom do toho mohli jít,“ vzpomíná Martina Veverková.

Pak už to prý šlo ráz na ráz.

„Sešli jsme se s majiteli a dohodli se s nimi. Náš plán vařit zde ryze českou a domácí kuchyni se jim moc líbil. Proto nám také vyšli maximálně vstříc a dohodli jsme se na pronájmu,“ vypráví Martina.

Od té doby trávili společně s přítelem v restauraci každou volnou chvilku.

„Museli jsme dát celou kuchyň do pořádku a nakoupit nové vybavení. Také jsme chtěli oživit interiér příjemnými barvami. Byla to dřina, ale nás to hrozně bavilo. Každé ráno jsem vstávala s radostí, že jdeme zase něco dělat. Těšila jsem se dokonce i na to, jak budeme škrábat zdi,“ pousmála se žena.

Na rekonstrukci si dvojice i půjčila

Pár si sáhl na všechny své úspory, půjčil si i u svých příbuzných. Každou vydělanou korunu investoval do svého snu. Aby se mohla dvojice naplno věnovat přípravám, opustila dokonce své zaměstnání.

„Hrozně jsme tomu věřili. Byl to prostě náš sen, naše ideály. Navíc nám lidé z okolí fandili. Každý den za námi někdo přišel a říkal nám, jak už se těší na to, až to tam oživíme. To nás hrozně hnalo dopředu,“ poznamenala Martina.

Poslední měsíc před slavnostním otevřením trávili uvnitř celé dny, od rána do večera. „Pomáhala nám i rodina. Chtěli jsme mít z restaurace rodinný podnik, kde bych pracovala já, můj přítel, který je kuchař, i má sestra. Já jsem dokonce neustále sháněla staré fotky Zlína, kterými měl být vyzdobený interiér,“ přiblížila dál bývalá provozní.

Na ten večer, kdy byli naposled ve své restauraci, prý jen tak nezapomene. Nechybělo totiž mnoho a oba mohli uvnitř zahynout.

„Už jsme měli vše hotové. Horní patro jsme upravili na útulný byt, kde jsme chtěli trávit víkendy a spát tam v případě, že se některá akce protáhne dlouho do noci. V osudný večer jsme si řekli, že tam poprvé přespíme. Ale příteli volal kamarád a potřeboval nutně pomoci v kuchyni. Takže jsme nakonec odjeli domů,“ popisovala Martina.

V šest hodin ráno 18. dubna je vzbudil telefon. „Volal mi otec celý šokovaný, kde jsme, že nám hoří Koliba, a jestli jsme v pořádku,“ vzpomínala dál.

V prvním momentu tomu prý vůbec nebyli schopni uvěřit.

„Bohužel nám to nakonec potvrdila policie, které jsme volali. Doporučili nám, abychom tam prozatím nejezdili. Všude prý byla spousta hasičů a dalších lidí. Zůstali jsme oba jak omráčení. Nevěděli jsme, co se děje. Pustili jsme si zprávy a tam všechno viděli. V první chvíli nás napadlo, že to někdo zapálil. A v ten okamžik se nám také zhroutil náš sen. Přišli jsme o vše. Oba jsme plakali,“ vyprávěla dál Martina se slzami v očích.

Kdyby na Kolibě přespali, udusí se

Na místo se prý vydali až kolem osmé ráno, kdy už bylo po všem.

„Ten pohled byl hrozný. Nemohla jsem ani mluvit. Kolem nás se najednou začali motat lidé, policie i hasiči. Každý se nás vyptával. Když jsme hasičům sdělili, že jsme tam chtěli spát, řekli nám jen, že máme obrovské štěstí. Kdybychom tam totiž zůstali, prý bychom se udusili,“ konstatovala žena.

Dodnes prý nechápe, co se mohlo stát.

„Když jsme odcházeli, vypínali jsme pojistky a vše kontrolovali. Dávali jsme si pozor. Prostě nevíme, jestli jsme udělali chybu my nebo byla příčina jiná. Tato otázka v nás už zůstane zřejmě navždy nezodpovězená,“ kroutila stále ještě nevěřícně hlavou Martina.

Příčina je neznámá

Ani kriminalisté nakonec po několikaměsíčním vyšetřování nezjistili nic konkrétního. Vzhledem k intenzitě požáru nebyli prý schopni zjistit, jak vůbec vznikl. Nevyloučili však ani úmyslné zapálení a ani závadu na elektroinstalaci.

Martina i její přítel si nakonec museli hledat novou práci.

„Měla jsem štěstí, že mě vzal původní zaměstnavatel. Můj přítel ale dodnes práci shání,“ vysvětlila žena.

S majiteli Kocandy se dvojice několikrát po události potkala.

„Nastínili nám, že by možná restauraci znovu postavili. Ale nevím, jestli bychom po této zkušenosti ještě do něčeho takového šli znovu,“ pokrčila rameny Martina.

Sama prý nebyla od té doby schopná se na místo znovu vrátit.

„Dokonce i když jedeme ze zadní strany na sídliště Jižní Svahy a na restauraci není vidět, cítím uvnitř hroznou úzkost,“ svěřila se Martina.

Od té doby údajně navíc bojuje se strachem z ohně.

„Když jdu z domu, tak pořád kontroluji, jestli mám všechny spotřebiče odpojené. Kdykoliv je bouřka, tak hned všechno vypínám. I když na sto procent vím, že když jsme ten den z Koliby odjeli, vypnuli jsme pojistky, nejistota ve mně stále je,“ uzavřela Martina Veverková.

Autor: Šárka Šarmanová

7.10.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto

MHD v areálu nemocnice? Dělá se analýza

Podchod  na Náměstí práce ve Zlíně.
34

Ošklivý podchod zkomplikuje i dopravu

Kodaň převyšuje soupeře v držení míče i v počtu střel, upozorňuje Páník

S moldavským Tiraspolem hráli v evropské premiéře bez branek, v Moskvě proti Lokomotivu jednoznačně prohráli a teď přichází na řadu třetí silný soupeř a další náročná zkouška z vysoké školy fotbalu.

Nejsem zákeřný, hájí se po drsném zákroku vůdce Veselý. Vyfasoval trest

Tři zápasy nepodmíněně. To je trest udělený disciplinární komisí pro kapitána hokejistů Aukro Berani Zlín Ondřeje Veselého za drsný zákrok kolenem na vítkovického útočníka Rostislava Deje z úterního utkání 14. kola extraligy. Slovenský forvard včera odpoledne podstoupil vyšetření, které však podle prvních zpráv z ostravského klubu bude vážnějšího a dlouhodobějšího charakteru.

Za Fryštákem bourala dvě auta, posádky včetně dětí vyvázly bez zranění

Zpočátku poměrně vážně vyhlížející srážku dvou osobních aut řešili ve středu po desáté hodině dopoledne hasiči, policisté a zdravotníci nedaleko Fryštáku ve směru na Holešov.

Měli zpronevěřit evropské dotace, za to můžou dostat i tři roky vězení

Že nesrovnalosti a drobné podvody v souvislosti s evropskými dotacemi nejsou žádná legrace, poznala osmapadesátiletá bývalá radní Bojkovic a exředitelka Sociálních služeb města Bojkovice Š. V. Soud ji viní z poškození finančních zájmů Evropské unie, kdy jako zástupkyně sociálních služeb měla čerpat dotace - dodat fiktivní dodací listy za ubytování a vyúčtování pracovních cest.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení