Na prvopočátek dnes Jaroslav Vaculík vzpomíná s úsměvem: „Je to takové klišé, ale opravdu to bylo tak, že jsem hledal brašnu sám pro sebe. A nemohl jsem najít žádnou, která by mi vyhovovala. A když jsem nenašel žádnou podle svých představ, řekl jsem si, že si ji ušiju.“
Sám sice v tomto oboru nepůsobil, ale úplně daleko k němu neměl. „Rodiče s kůží také pracovali. Jeden děda byl stolař, druhý děda zase šil a opravoval boty. Takže tak nějak to řemeslo bylo v rodině. Ačkoliv mě rodiče hnali na vysokou, s prací v oboru jsem po pár letech skončil a začal se věnovat výrobě kožených věcí,“ popisuje Vaculík, který vystudoval energetické inženýrství na Vysokém učení technickém v Brně.
Vyrábění věcí z kůže a spojení kůže se dřevem se věnují už pátým rokem. „Dělá to se mnou i moje partnerka, a tak nějak si razíme cestu,“ podotýká. První brašnu, kterou si vyrobil sám pro sebe, používal ještě nedávno. „Vyměnil jsem ji za ledvinku, což je taková naše novinka. Ale tu si také nemůžu vynachválit, máte s ní obě ruce volné,“ vysvětluje.
Postupně a rychle získal potřebný grif a začal vyrábět krásné kožené věci. „Neměl jsem s tím žádné zkušenosti, všechno potřebné jsem se musel učit. Jak se co šije, jak se dělají díry, jaké jsou principy. První brašna byla celokožená a pak se z toho vyvinula kombinace dřeva a kůže. Protože, jak jsem říkal, děda byl stolař a našel jsem po něm spoustu krásného dřeva. A postupně jsme to začali zpracovávat. Byl to takový postupný vývoj,“ vzpomíná Jaroslav Vaculík.
Pánem svého času
Teď je pro něj splněným snem, že dělá v dílně za domem a je pánem svého času. „I když je to samozřejmě takové, že člověk dělá od rána do večera. Ale je to práce, která mě baví, dělat rukama je super, v tom jsem se našel. S přítelkyní Nikolou, která do toho vnáší ten potřebný ženský element, to ještě stále tak nějak rozjíždíme. Značek vzniká a je spousta. Firmy investují peníze do reklamy, což my neděláme. Neživíme žádný tým lidí, jsme na to dva, a tak nám to vychází a zvládáme to,“ vyznává se.
Tašky a brašny v kombinaci dřeva a kůže mají stále v nabídce, ale převažují kožené věci. Kromě brašen a kabelek také vyrábí řemínky na hodinky a opasky.
close
info
Zdroj: se svolením Jaroslava Vaculíka
zoom_in
Hledal vyhovující brašnu, nenašel. Muž je začal sám vyrábět z kůže a dřeva
A jak se takový obchod rozjede?
„Částečně to bylo přes kamarády a známé. Pustili jsme se do toho tak nějak po hlavě. Přes kamarády jsme udělali e-shop a začali zjišťovat, kde se dá prodávat. Začali jsem jezdit do Prahy na Dyzajn market. Tam jezdíme stále, je to pro nás asi nejlepší akce, kde se můžeme osobně potkat se zákazníkem. Máme i různé spolupráce, vyrábíme věci i pro jiné značky. Nejlepší a nejmilejší, která nás potkala, je se skvělou paní Beatou Rajskou, dělali jsme nějaké doplňky k jejím úžasným kolekcím,“ říká Vaculík.
Své výrobky stále nabízí i přes e-shop, kde si můžou zákazníci vybrat různé barevné varianty produktů. Rádi totiž pracují na originálních kouscích. A pokud by někdo chtěl, může si pro kožené výrobky Ogarbags zajet i přímo do Rymic.
„Ano, klidně může zákazník přijet k nám. To máme úplně nejraději. Uděláme si kávu a podíváme se, jaké jsou možnosti. Když pak zákazník vidí místo, kde náš příběh začíná, je to něco úplně jiného. Lidé k nám jezdí často, někteří i opakovaně,“ uzavírá Vaculík.
