Mezinárodní hokej mě dovede rozzuřit doběla, přiznává herečka Jiřina Bohdalová

Komu však pozvání nemohla odmítnout, je její dlouholetý kamarád, herec a příležitostný hokejista a golfista Martin Dejdar, který ji pozval na svůj charitativní golfový turnaj na Karlštejně. Tam se Jiřina potkala i s dalšími sportovci a měla z toho velkou radost. Ke sportu má totiž blízko.

Věk je pro ně jen číslo. I po sedmdesátce patří tyto hvězdy ke špičkám v oboru

Jaký máte vztah ke golfu?
Martin dnes všem tvrdil, že jsem na něm poprvé, ale není to pravda, byla jsem na něm už víckrát. A taky se na něj koukám někdy v televizi. Ale všichni můžou být v klidu, nehrozí, že bych ho hrála.

Spoustu umělců v posledních letech zlákal. Hraje ho třeba David Suchařípa, Pavel Zedníček a další…
Jenže já nejsem Zedníček. Já bych potřebovala, aby podél greenu, jak oni říkají, nebo přímo na něm rostly třeba jahody nebo borůvky… Něco takového užitečného. Oni by házeli míčky a já bych sbírala tyhle pochutiny. (smích)

Když vás Martin na golf pozval, nechtěla jste mu to odmítnout?
To by nešlo. Za prvé jsem mu to slíbila, už je to sice nějaký pátek, ale já sliby plním. A za druhé, on byl furt takovej tajemnej, viděla jsem, že mu jde o hodně, páč mi říkal, že bych ho zničila, kdybych nedorazila (smích), tak jsem si říkala, že ho nemůžu zklamat. I když jsem toho měla od rána plno a do tří hodin jsem pracovala, vlezla jsem do vozu a přijela.

Jak dlouho už se s Martinem vůbec znáte?
Udělám jako ten dědeček, oooou… Opravdu hodně dlouho.

Měli jste šanci i společně točit?
Měli, dokonce několikrát. Nevím přesně už, kde všude to bylo, ale myslím, že jsme spolu točili i pro televizi, i pro film. Já jsem toho ve filmu i v televizi udělala už tolik, že vůbec nemám přehled. Akorát vím, že na divadle jsme spolu nehráli.

Konkurz? Pokud mám o roli hodně velký zájem, tak jdu, říká Josef Carda

O Martinovi se ví, že je vášnivý sportovec. Jaký je vůbec váš oblíbený sport?
Hokej! Ten mě dovede rozzuřit doběla, ale jen ten mezinárodní. Nemám žádný konkrétní tým, kterému bych fandila, fandím prostě Čechům, národnímu týmu, a to velice. Když jsem byla mladá, znávala jsem se dokonce se všema hokejistama. To byla doba. Byla jsem s nimi třeba i v Rakousku nebo ve Švédsku, kde jsem byla dokonce na střídačce. Sjezdila jsem toho s nimi hodně.

Tak proto jste na oslavě svých osmdesátin nechala nainstalovat televizní obrazovku, na které mohli všichni sledovat mistrovství světa v hokeji?
Ano, jsem hokejová fanynka, takže ta televize nebyla pro chlapy, ale především pro mě. (smích)

Když už jsme u těch kulatin, letos v květnu jste oslavila devadesátiny. Ještě stále vám někdo dodatečně přeje, nebo už máte ten frmol za sebou?
Už málokdo mi přeje, ale pořád se o tom lidé zmiňují, když mi třeba píšou. Ale ta vlna už je za mnou, už je to celkem v poklidu.

Máme za sebou rok, kdy se nemohlo moc hrát. Jak jste ho kromě oslavy narozenin strávila?
Nedělala jsem nic moc jinýho než všichni ostatní. Trávila jsem čas na chalupě, zahradničila… ale to dělám i bez koronaviru. Léto trávím pokaždé na chalupě, týden jedu vždycky do Řecka, kam jezdíme s naší takovou malou partou, a jinak jsem nejšťastnější na chalupě.

Nerekonstruovala jste taky?
Já vylepšuju! Vždycky si udělám nějaký cíl a je pravda, že letos jsem hodně vylepšovala. Čím člověk míň vydělává, tím víc vylepšuje. To je tragédie. (smích) Fantazii totiž máte pořád, jen ty peníze chybějí.

Vladimír Mišík: Padesát let hraní utahá i ostříleného rockera

Kde vás teď můžou diváci vidět?
Od září hraju zase v Divadle Na Jezerce ve hře Gin Game. Byl to zpočátku trochu zápas, s panem Kňažkem jsme to zkoušeli, protože jsme to hráli naposled, než přišel covid, a to jenom šestkrát, takže jsme to museli trochu oprášit.

Dokážete si představit, že už byste s hraním skončila a trávila čas podle svého třeba na chalupě?
Někdy si říkám, že jo, ale pravdou je, že divadlo miluju, dělám ho celý život a myslím, že mu nikdy neřeknu definitivně ne.

Zavzpomínáte si občas na kolegy, s nimiž jste dříve hrála?
To víte, že jo. Potkala jsem se s tolika vynikajícími herci a skvělými osobnostmi. Jana Wericha, Rudolfa Hrušínského, Stellu Zázvorkovou… byla jich spousta. Co film, to plejáda. Prožili jsme spolu spoustu zážitků.