Před pár lety se vám, Olgo, otočil život vzhůru nohama. Co se přihodilo?
Po čtyřicítce jsem si prošla vyhořením. Přestala jsem spát, nepociťovala radost, byla unavená. Brala jsem to tak, že jsem v nějakém poločase a je to normální. Časem jsem si ale řekla, že tohle normální není. Nechtěla jsem brát léky, aby mi bylo líp. A protože jsem beran, pustila jsem se s vervou do hledání odpovědí; zkoušela ezoteriku, kineziologii, léčitele, sledovala Jaroslava Duška… Pár odpovědí jsem našla, ale k posunu nedošlo.

Co vás opravdu hodně trápilo?
Chtěla jsem se radovat ze života, ale nevěděla jak. Když jsem na jedné přednášce mého budoucího muže slyšela větu: „Zkuste si procentuálně odpovědět, kolik dnů v roce vstáváte s čirou radostí“, uvědomila jsem si, že radost opravdu nemám. 

close Olga Šípková, manžel Milan Studnička info Zdroj: se souhlasem Lukáše Hausenblase zoom_in Olga Šípková s manželem Milanem Studničkou. 

Ve své podstatě jsem ale velmi radostná holka, takové malé trdlo. A o to jsem přicházela. Byla jsem vážná, smutná, plačtivá, nespavá, unavená. Ptala jsem se sama sebe: „Proč mi není dobře? Vždyť mám všechno! Proč se neraduju, netěším?“Odpovědi přicházely až v době, kdy jsem byla ve spojení se současným manželem. Tehdy jsem na sobě začala pracovat.

Zlom nastal kdy?
Ve chvíli, kdy jsem se vědomě naučila pracovat s tím, co mě tíží. Došla jsem k tomu, že mám strach, a začala s ním pracovat. Prvním velkým krokem bylo, že jsem odešla z velkých fitness center, nesoucích mé jméno. Vzala jsem svou značku a adieu. Následoval další krok – odešla jsem z dlouholetého manželství.

Neuměla jste se vymezit?
Až po boku psychicky silného muže jsem se naučila víc si vážit sama sebe. Postavit se za sebe. Předtím jsem žila život, ve kterém jsem se v bezpečí necítila. Byla jsem obnažená, bolavá. Tak moc jsem „honila“ výkony, které mi měly dodat výšku, šířku, hodnotu… Nestalo se. 

Přišla krize?
V devětatřiceti letech jsem skončila na psychiatrii a téměř v padesáti byla stále nešťastná. Na krku mi mohlo viset deset medailí, ale vnější zázraky vám nedají, co potřebujete. Bezpečí přišlo, až když mi to, jak žije můj současný manžel, dávalo smysl. Když zraněná žena potká muže, který jí poskytne jistotu bezpečí, může se vedle něj cítit lépe, začít si sama sebe víc vážit.

close Olga Šípková info Zdroj: Profimedia zoom_in Zlatý návrat Olgy Šípkové z mistrovství světa v aerobicu v roce 1997.

V čem je váš manžel výjimečný?
Můj muž je z jiné planety. Jen nevím z jaké. Náladu má dobrou pořád. Tím může okolí docela štvát. Nikdy si ji nenechá vzít, a když už by k tomu mělo dojít, hned to v sobě řeší. To učíme i lidi. Nenechte nic vyhnít, řešte vše, jinak otravujete své okolí. 

U vás je zajímavý fakt, že spolu bydlíte jen částečně…
Před pár lety jsem se rozvedla. Když jsme se s Milanem dali dohromady, bylo mé dceři Adélce čtrnáct let. Tenkrát jsem neudělala střih. Nesbalila kufry a nešla za novým mužem. Zůstala jsem a bydlela s Adélkou. Čas pro sebe ale máme. Jsou to dva tři dny v týdnu. Ty zbylé trávíme se svými dětmi. Společných chvil není mnoho, ale dokážeme si je najít a víme, proč to tak je.