Český florbal nedávno přišel s pilotním projektem sběru vysloužilých florbalových míčků a dalšího vybavení. Aby nekončily na skládce. Prvním již dali nový život ve formě speciálních medailí a odměňují jimi účastníky letošních letních turnajů Street Floorball League. „Sběr je pro kluby stále na dobrovolné úrovni. Zájem podílet se na udržitelnosti mají i velké mezinárodní florbalové turnaje jako Czech Open nebo Prague Games,“ uvedla za iniciativu florbalistů Leona Lahoda.

Míčky a čepele jsou z termoplastu, který je podle nich vhodný na recyklaci. Speciální medaile z plastu si mimochodem zkoušeli vyrobit také návštěvníci loňského letního olympijského festivalu v Praze.

Jde to i bez kácení lesů. Mladá Češka ručně vyrábí papír ze starých triček

Florbalisté vytvořili také „zelený manuál“ pro sportovní haly a florbalové události. „Například na turnaje jsme dříve kupovali balené vody. Vyměnili jsme to za službu – výdejníky pitné vody. Z barelů si sportovci načepují vodu do vlastní lahve a nevzniká v podstatě žádný plastový odpad,“ zmínila Lahoda.

Voda do vlastního

Podobně na aktuálním mistrovství světa v atletice v americkém Oregonu akcentují kampaň Přineste si vlastní láhev s vodou. Fanoušky, dobrovolníky i sportovce pořadatelé vyzvali, aby si přinesli své znovuplnitelné láhve a naplnili je na jedné z mnoha vodních stanic. Jak předem avizovali, snaží se výrazně snížit plastový odpad spojený s touto světovou sportovní událostí. Na stadionu nechtějí prodávat žádné jednorázové plastové lahve na vodu.

Pryč s brčky a umělými příbory. Sněmovna schválila zákaz jednorázových plastů

Zaměřili se také na sběr potravinového odpadu, který posílají do místní kompostárny. Použité, vytříděné papírové zboží recyklují na kartonové krabice. Samozřejmostí je snaha o úspornější dopravu v areálech šampionátu. „Máme šanci nastavit nový standard udržitelnosti pro události mistrovství světa,“ komentovala za organizátory Oregon22 Sarah Massey.

Zelený Wimbledon

Travnatý a konzervativní tenisový Wimbledon se má stát ještě více zeleným. Pořádající All England Lawn Tennis & Croquet Club chce snížit emise z provozu na „čistou nulu“ do roku 2030. Kromě již využívané obnovitelné energie, recyklace či tichých elektrických sekaček na trávu, použili dokonce struny z loňského ročníku na konstrukci pokladen v areálu. Kdyby se všechny struny, které se každoročně používají ve Wimbledonu, položily na rovnou čáru, táhly by se asi 64 kilometrů.

Na nejznámějším tenisovém turnaji používají také zhruba 55 tisíc míčků. Po skončení každého hracího dne jsou nasbírané míče zabaleny a dále prodány, přičemž veškerý výtěžek jde na charitativní účely Wimbledonské nadace. Neprodané míče jsou buď darovány třeba do zvířecích útulků, nebo recyklovány. Gumový vnitřek lze použít na výrobu sportovních podlah.

Zálohované kelímky nestačí

Co se týká českých fotbalových a hokejových klubů, některé mají svou ekologickou politiku. Prvoligové fotbalové Teplice se soustředí na snižování spotřeby energie a vody. Klub sdělil, že aktivně využívá pouze obnovitelné zdroje energie - z vodních a slunečních elektráren v regionu. „Všechny klasické žárovky na stadionu byly nahrazeny LED osvětlením,“ informovali jeho zástupci na webu.

Kolik to žere? Lidé sázejí na úsporné spotřebiče, ušetřit mohou tisíce korun

Podle zástupců komise Českého olympijského výboru pro udržitelnost, je však obecně před českým sportem ještě dlouhá cesta. „Zálohované kelímky a tříděný odpad sport nezmění ve více udržitelný. Ve srovnání s jinými průmyslovými odvětvími je dopad sportu na životní prostředí méně diskutován, i když je velmi patrný. Například uhlíková stopa olympijských her v Tokiu byla 2,3 tun oxidu uhličitého, což se rovná ročním emisím asi půl milionu automobilů. Je čas, aby sportovní lídři a organizace jednali, našli řešení problému a napravili své dodavatelské řetězce ve snaze dosáhnout udržitelnosti a splnit cíle ESG,“ vysvětlila Laura Mitroliosová, členka komise Českého olympijského výboru pro udržitelnost.

Jak dodala, dává smysl se zaměřit na pět klíčových oblastí – voda, odpad, emise uhlíku, produkty a obaly. „Musíme myslet za hranice samotného sportu, jako na celý ekosystém. Je potřeba přemýšlet například nad dresy hráčů, logistikou návštěvníků, odkud je čerpaná voda, jak je stadion postaven a mnoho dalších faktorů, které určují dopad sportu na životní prostředí,“ uvedla Mitroliosová.