Vědci nově klasifikovali téměř kompletní kostru 4,8 metru dlouhého předka delfína, který žil v oblasti u dnešního pobřeží Jižní Karolíny v době třetihorního oligocénu asi před 25 miliony let. A žádný mazlíček to nebyl - šlo o prvního známého predátora schopného vyhledávat potravu za pomoci echolokace, který uměl útočit vysokou rychlostí a dosahoval téže velikosti jako dnešní draví kytovci, konkrétně kosatky. Novou studii uveřejnil odborný titul Current Biology.

Radotina vyplouvající ze schránky hlavonožce.
Revoluční objev. Zuby od Koněprus posouvají zažité představy vědců

Objev delfíního předka by nám mohl pomoci lépe pochopit, jak se dva podřády moderních kytovců - ozubení, mezi něž patří právě kosatky a delfíni, a kosticovci, kam se řadí například keporkak - vyvinuly do své současné podoby a kde získaly své vlastnosti, jako je využívání ocasu pro pohyb vpřed a jedinečný tvar ploutví.

Ozubení i kosticovci na to šli podobně

Kostra třetihorního "delfína" byla nalezena už v 90. letech minulého století, ze začátku ji však vědci podle webu Science Alert určili nesprávně. Podle současných závěrů jde o téměř kompletní kostru druhu Ankylorhiza tiedemani, který bylo až dosud možné studovat jen na základě neúplné zkameněliny jeho "čenichu". Nyní ho lze zkoumat daleko podrobněji.

Jedním z hlavních objevů je to, že mnoho částí jeho kostry - tvar lebky a ocasu, krátká pažní kost v ploutvi, tvar zubů - naznačuje, že dva moderní podřády velryb, ozubení a kosticovci, zřejmě vyvinuly řadu shodných rysů paralelně nezávisle na sobě, než že by je získaly od téhož předka, jak se uvažovalo dříve.

K tomuto paralelnímu vývoji došlo díky tomu, že žily v podobném vodním prostředí. "Překvapilo nás, do jaké míry kosticovci a delfíni dospěli nezávisle na sobě k téže celkové adaptaci na plavání - namísto toho, aby se tato schopnost u nich vyvinula jednou ve společném předku obou podřádů," říká paleontolog Robert Boessenecker z College of Charleston.

"Působí to tak, jako kdyby přidání dalších prstních kůstek do ploutve a nedostatečná pohyblivost loketního kloubu donutily oba hlavní podřády kytovců jít z hlediska pohybu podobnou cestou," dodal.

Předek delfínů se choval jako dnešní kosatka

Byť se ale může zdát samozřejmé, že se zvířata žijící v témže prostředí vyvíjejí podobným způsobem, nijak dané to není - můžeme to pozorovat například na různorodém vývoji tuleňů a lachtanů, kteří si během evoluce osvojili a rozvíjeli různé způsoby plavání, které se odrazily i na jejich zcela odlišném postkraniálním skeletu (kostry bez lebky).

Epocha obrovských pravěkých delfínů predátorů skončila asi před 23 miliony let, kdy tento druh vyhynul. Od té doby se jejich vlastnosti střídavě rozvíjely v řadě jiných velryb i delfínů, nicméně dnes jediným kytovcem vyznačujícím se echolokační schopností, který je současně vrcholovým predátorem, zůlstává kosatka dravá.

Takto mohl Kongonaphon kely vypadat ve srovnání s lidskou rukou
Vědci našli fosílii předka dinosaurů. Vešel by se do dlaní a byl hmyzožravý

Nový objev je tak fascinující mimo jiné právě díky tomu, že málokoho napadne, jak blízcí si vlastně jsou dravá lovící velryba a roztomilý hravý delfín - nicméně byl to právě pravěký delfín, kdo se před desítkami milionů let krmil pravděpodobně úplně stejně, jako dnes kosatka.

"Velryby i delfíni prošli komplikovanou a dlouhou evolucí a při letmém pohledu to na nich možná není poznat. Z jejich fosilií se toho během této dlouhé a klikaté vývojové cesty mnoho nedochovalo. Objevy, jako je nález kostry Ankylorhiza tiedemani, nám pomáhají osvětlit, co se během jejich evoluce dělo."

V roce 2011 našli vědci v Antarktidě záhadnou fosilii připomínající kožený fotbalový míč. Zřejmě jde o vejce
Jako z hororu Věc. Vědci odhalili tajemství záhadného antarktického nálezu

Podle Boesseneckerova prohlášení pro CNN se dříve předpokládalo, že velryby zdědily svou schopnost pohánět se pomocí ocasu a směrovat ploutvemi asi před 35 miliony let. Vědci nyní doufají, že se podaří najít a prostudovat více fosilizovaných ostatků druhu Ankylorhiza, které by jim o skutečné evoluci velryb a delfínů řekly ještě více.

"Epocha oligocénu je dobou, kdy se poprvé vyvinula schopnost echolokace a současně dovednost krmit se filtrováním mořské vody přes kostice, přitom nálezy ostatků mořských savců z té doby jsou celosvětově velmi vzácné. Kostra Ankylorhiza tiedemani nám nabídla zatím nejúplnější pohled na raný vývoj těchto živočišných druhů a přiblížila nám jejich evoluci jedinečným způsobem," uzavírá Boessenecker.