Celá řada terapií je založena na aplikaci specifických proteinů, včetně monoklonálních protilátek. I inzulín, jediný lék v boji s cukrovkou, napodobuje přirozené obranné mechanismy. Ovšem kvůli přítomnosti enzymů a silných kyselin v trávicím systému nelze tyto léky v drtivě většině podávat orálně, tedy již zmíněným spolknutím pilulky. Před potřebným vstřebáním do krve by se totiž rozpadly a léčivé látky by byly zničeny.

Injekce ale bývají často bolestivé a existuje příliš vysoké riziko, že pacient právě kvůli tomuto nepohodlí léčbu vzdá. Dalším poměrně častým faktorem se stejným dopadem je fobie, strach z jehel.

Skupina vědců z Massachusettského technologického institutu (MIT), Ženské nemocnice v Birghamu a farmaceutické firmy Novo Nordisk přišla na to, jak tento problém vyřešit. Svoji metodu publikovala v posledním vydání odborného magazínu Nature Biotechnology.

Vědci doposud svůj vynález testovali pouze na prasatech. Zvířatům byly podány speciálně navržené tobolky s léky, které mohou být lidem dnes podávány pouze injekčně. Byl mezi nimi inzulin proti cukrovce, adrenalin, což je hormon využívaný při anafylaktickém šoku, či adalimumab, což je monoklonální protilátka používaná k léčbě autoimunitních onemocnění, jako je zánětlivé onemocnění střev nebo revmatoidní artritida.

Tobolka po spolknutí a přistání ve spodní části žaludku udělala malý vpich do žaludeční sliznice, kterým byla účinná látka, tedy jeden z výše zmíněných léků, vstříknut do krevního řečiště. Poté byly hladiny léčiva v těle zvířat porovnávány s těmi, kterých bylo dosaženo tradiční injekční stříkačkou. Výsledky byly téměř totožné. Vědci tyto kapsle prasatům podávali několik dní. Pokaždé se podařilo jejich pomocí do těla dostat potřebné množství léku. Rovněž nebyly nalezeny žádné známky poškození žaludeční sliznice.

Kapsle inspirovaná želvím krunýřem

První verze kapsle spatřila světlo světa již v roce 2019. Nová technologie dostala název L-SOMA, tedy kapalný vstřikovací aplikátor. Ten umožňuje dodat pacientovi až čtyři miligramy kapalného léku v jedné dávce, kapsli. Navíc tento způsob, podobně jako klasická injekce, umožňuje rychlý přístup do krevního oběhu, což je v případě inzulinu a cukrovkářů i adrenalinu u silného alergického záchvatu nesmírně důležité. Vědci se mimo jiné rovněž domnívají, že kapsli L-SOMA půjde využít i k podávání vakcín, včetně té proti covidu.

Tvar kapsle o velikosti borůvky byl inspirován krunýřem želvy pardálí. Díky svému tvaru se totiž tato želva může snadno vrátit do své přirozené polohy, pokud je převrácena na záda. Totéž se stane s kapslí naplněnou lékem. Její tvar zaručuje dopad na místo ve správné poloze s mikroinjekcí vždy nasměrovanou přímo do žaludeční stěny.

Doba, po níž se spolknuté léky z kapsle dostanou do žaludku, má být podle vědců u každého podobná, a je o jednu až čtyři hodiny kratší, než doba, po které se lék z pilulky vstřebá do tenkého střeva. Po vpichu a splnění úkolu je kapsle vyloučena trávicím systémem.

Univerzitní tým MIT nyní pokračuje v dalším rozvoji technologie. Ke konečnému posouzení bezpečnosti a účinnosti řešení v lidském organismu se plánují klinické testy.