Měsíc nakousne Slunce. Za úplným zatměním je ale třeba cestovat

Za unikátním úplným zatměním Slunce, které lidstvo fascinovalo od nepaměti, ale musí našinci cestovat až do roku 2135 do zahraničí. Horálek tak učinil již dvanáctkrát. Loni ale z jihoamerické Chile odjížděl zklamaný. „I za pandemie jsme se jako zázrakem dostali do pásu zatmění, ale už ne do oblasti s lepším počasím. Kvůli covidovým opatřením armáda v den D zakázala jakékoliv přesuny,“ lituje astronom.

NASA ohlásila dvě mise na Venuši. Plánuje je na přelom dekády

Má ale dobrou zprávu pro cestovatele a astronomy. „Jsou před námi zlatá léta pozorování úplného zatmění Slunce v pěkných destinacích. Tedy až po tom letošním prosincovém viditelném na odlehlé a z hlediska podmínek nejisté Antarktidě,“ uvedl. A vyjmenoval: Austrálie 2023, Mexiko 2024 a skvělá sezona 2026 a 2027 vždy v srpnu a ve Španělsku, případně Tunisku a Egyptě, v roce 2028 pak pás totality projde dokonce přímo přes australské velkoměsto Sydney.

Mimořádný zážitek se Horálkovi při jeho výpravách naskytl právě u protinožců, kam se vydal v roce 2012. „Zatmění nastalo hodinu po východu Slunce. Byli jsme v australské buši a kolem nás poskakovali klokani. Výrazně se setmělo a vysvitly nejjasnější planety a hvězdy, dokonce souhvězdí Jižního kříže. I když víte, co přijde, vyvolá to ve vás neskutečné emoce. Mezi lidmi byla atmosféra jako třeba při památných hokejových zápasech,“ vylíčil.

Na Jupiteru prší hélium, ukázal experiment. Vědcům k objevu pomohly diamanty

Astronomický úkaz, kdy je asi 400krát menší Měsíc přibližně 400krát blíže k Zemi než Slunce, a zcela zakryje sluneční kotouč, se na části našeho území objevil naposledy v roce 1842. „Významné zmínky k tomu nejsou, možná tehdy bylo zataženo,“ zmínil Horálek.

Od zabíjení k relativitě 

Dějiny pamatují i historická zatmění spojená s význačnými událostmi a zásadními vědeckými objevy.

Takzvaná bitva při zatmění nedaleko řeky Halys v současném Turecku roku 585 př. n. l. měla rozhodnout patnáct let zuřící válku mezi Lýdií a Médskou říší. Podle antického historika Hérodota, když se den změnil v noc, nesmiřitelné strany zastavily boj a urychleně sjednaly příměří. Zatmění totiž lidé považovali za zlé znamení.

Bezprostředně po úkazu 7. června 1415, kdy pás totality procházel i přes Kostnici, se dostalo Mistru Janu Husovi druhého slyšení u soudu. Nakolik „symbol shůry“ ovlivnil církevní a světské představitele na koncilu, se jen spekuluje.

VIDEO: Unikátní záběry. Satelity Starlink proletěly noční oblohou

Důležitým pro astronomy byl podle Horálka sledovaný jev v roce 1724 nad Francií, který definitivně potvrdil, že paprskovitá atmosféra okolo tmavého Měsíce, kterou nazýváme koronou, patří jednoznačně Slunci. V roce 1868 zatmění přineslo zkoumáním spektra sluneční korony objev nového prvku nazvaného helium.

Nejslavnější pozorování novodobé astronomie se odehrálo 29. května 1919 na území Brazílie a také ostrova Principé v Guinejském zálivu. „Britská expedice tehdy fotografovala hvězdné okolí zatměného Slunce a srovnávala polohy hvězd. Potvrdili Einsteinovu teorii relativity, což byla vědecká revoluce,“ připomněl Horálek.