Kliknutím zvětšíte"Jsme připraveni oznámit, že BLC1 bohužel není známkou mimozemského inteligentního života mimo Zemi. Spíše jde o rádiové rušení, připomínající přesně typ signálu, který jsme hledali," uvedl po bezmála celoročním bádání Danny C. Price, vědec z australské Curtinovy univerzity v Perthu a mluvčí iniciativy Breakthrough Listen ("Průlomové naslouchání"), jež zkoumá signály z vesmíru. iniciativa zveřejnila výsledky svého výzkumu ve dvou textech publikovaných v odborném titulu Nature Astronomy. Informuje o tom Science Alert s odvoláním na The Conversation.
Studium erupcí a hledání známek života
Proxima Centauri představuje nejbližší známou hvězdnou soustavu od naší. Mohla by zde být obyvatelná planeta, obíhající centrální hvězdu v takové vzdálenosti, že to připouští existenci vody v kapalném stavu. A protože je tato exoplaneta (planeta obíhající jinou hvězdu, než je naše Slunce) s největší pravděpodobností stejně jako Země také kamenná a výskyt tekuté vody by umožňoval, aby na ní vznikl život, začala vědce mimořádně zajímat. Exoplaneta získala název Proxima Centauri b.
Planetární výskyt "v obyvatelné zóně" znamená, že planeta je tak daleko od své hvězdy, aby její atmosféru neničily energetické a plazmové erupce, k nimž na její hvězdě dochází, a současně v takové vzdálenosti, aby se na ní někde udržela tekutá voda. Proxima Centauri b by měla této charakteristice odpovídat, byť se podle dosavadních pozorování zdá, že její povrch zřejmě sužuje ostré "vesmírné počasí", takže bude nejspíše nehostinný.
Byť je i tato exoplaneta příliš daleko na to, aby ji mohla navštívit pozemská vesmírná loď (od Země je vzdálená 4,22 světelného roku, takže cesta tam a zpátky by při rychlosti světla trvala 8,4 světelného roku), stále jde o dosud nejbližší exoplanetu, nevylučující zcela přítomnost mimozemské inteligence.
V dubnu 2019 začal hvězdnou soustavu Proxima Centauri studovat za pomoci několika dalekohledů astronom Andrew Zic, jenž v té době působil jako doktorand na univerzitě v Sydney (pouhým okem je tato soustava ze Země neviditelná). Zic se zaměřoval zejména na erupce centrální hvězdy této soustavy, které mohly hodně napovědět o tom, v jakém prostředí se nacházejí její planety.
Brzy na to se s ním a s jeho spolupracovníky spojil tým Breakthrough Listen, pátrající po možných mimozemských signálech. Za pomoci vesmírného dalekohledu CSIRO radioteleskopické observatoře Parkes v Novém Jižním Walesu v Austrálii pak vědci začali pátrat po těchto signálech souběžně se sledováním hvězdné aktivity Proxima Centauri.
Protože analýza těchto pozorování představovala vhodnou náplň letní praxe pro některého vysokoškolského studenta, přizvali vědci v roce 2020 ke spolupráci ještě Shanea Smithe, studenta soukromé vysoké školy v Hillsdale v americkém Michiganu, jenž začal přebírat a zkoumat získaná data. Ke konci jeho školního projektu se objevil signál BLC1.
Je tu signál, ale se závěry opatrně
Zachycení signálu samozřejmě vědce z týmu Breakthrough Listen okamžitě zaujalo, současně se však neukvapovali se závěry. Prokázat bez pochybností známku mimozemského života by vyžadovalo opravdu mimořádně silnou "důkazní situaci", takže bylo jasné, že musí daný signál analyzovat a zkoumat všemi dostupnými metodami. Tohoto úkolu se ujala Sofia Sheikhová, v té době doktorandka na Pensylvánské státní univerzitě, která provedla vyčerpávající řadu testů, z nichž mnohé byly zcela nové.
Některé z indicií opravdu nasvědčovaly tomu, že BLC1 znakem mimozemské technologie (tzv. technosignaturou) je: byl zachytitelný pouze tehdy, když byl radioteleskop namířen směrem k Proxima Centauri, ne když se díval jinam. Rušivé signály ze Země přitom bývají běžně vidět ve všech směrech, protože "pronikají" do přijímače radioteleskopu.
Signál BLC1 také zabíral pouze jedno úzké frekvenční pásmo, čímž se lišil zase od signálů z hvězd či z jiných astrofyzikálních zdrojů - ty se totiž vyskytují v mnohém širším frekvenčním rozsahu.
A konečně přetrvával několik hodin, což nasvědčovalo umělému původu, protože právě to je znak rušivých signálů z objektů vyrobených člověkem na Zemi, například z letadel či ze satelitů.
"Sofiina analýza nás nicméně vedla k závěru, že BLC1 je s největší pravděpodobností výsledkem rádiového rušení přímo odsud ze Země. Sofii se to podařilo prokázat pátráním v celém frekvenčním rozsahu přijímače observatoře Parkes, díky němuž se jí podařilo najít několik obdobných signálů, jejichž charakteristiky jsou s matematickou jistotou příbuzné s BLC1," uvedl Danny C. Price.
Mimozemská technosignatura to není
Price připouští, že ani přes detailní analýzu vědci zatím nevědí přesně, odkud BLC1 pocházel, ani to, proč na rozdíl od jiných podobných signálů nebyl zachycen, když se radioteleskop díval jinam než směrem k soustavě Proxima Centauri (což ostatní signály byly).
"Naší nejlepší hypotézou je, že BLC1 byl generován procesem zvaným intermodulace, kdy se dvě frekvence smíchají a vytvoří nové rušení," vysvětluje Price, který tento princip vysvětluje na příkladu z hudební tvorby: "Když záměrně přeženete zesílení bluesové nebo rockové kytary, přidá vám intermodulace k čistému kytarovému tónu příjemně znějící zkreslení. BLC1 je tedy - možná - jen nepříjemné zkreslení signálu pocházejícího od pozemského zařízení s přehnaně nastaveným radiofrekvenčním zesilovačem."
Na závěr vědec dodává, že jakkoli BLC1 není technosignaturou, jakou by astronomové rádi našli, coby případová studie je jeho zachycení a pátrání po jeho původu přesto cenné a dokazuje, že zařízení na detekci možných mimozemských signálů fungují.
"Proxima Centauri je pouze jednou z mnoha stovek miliard hvězd v Mléčné dráze. Máme-li je všechny prozkoumat, musíme si udržet tempo, pokračovat ve zdokonalování našich nástrojů a ověřovacích testů a školit další generace astronomů, jako jsou Shane a Sofia, kteří budou pokračovat v hledání a budou k němu používat nové generace vesmírných dalekohledů," uzavírá Price.
44
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
