Obrazů, bust i soch Caesara a Kleopatry je nespočet, ale jaká byla jejich skutečná podoba, dodnes není jisté. Výrazně větší zájem se soustřeďuje na Kleopatru. V jejím případě je zvědavost pochopitelná, protože dohady o tom, zda Caesara a později i Marca Antonia upoutala svou oslnivou krásou nebo spíše osobním kouzlem podpořeným inteligencí, vzdělaností a politickým rozhledem, už po staletí neberou konce.
Jak ve skutečnosti asi vypadala Kleopatra, o které se traduje, že byla krásná:
I když existuje mnoho jejích starověkých zobrazení, většina z nich byla vytvořena po její smrti, což znamená, že často vypovídají více o umělci a jeho době než o skutečné Kleopatře.
Sladký hlas
Římský historik Cassius Dio popsal Kleopatru jako „ženu nepřekonatelné krásy“. Tomu však odporuje řecký životopisec Plutarchos, který napsal asi sto let po její smrti: „Její krása, jak nám bylo řečeno, nebyla sama o sobě ničím výjimečná, ani taková, aby zasáhla ty, kteří ji spatřili.“ Měla ale prý neodolatelně sladký hlas.
Kleopatra VII. Filopatór
(69 – 12. srpna 30 před naším letopočtem), známá většinou jen jako Kleopatra, byla egyptská královna pocházející z dynastie Ptolemaiovců. Narodila se jako třetí dcera krále Ptolemaia XII., kdo byla její matka, je nejisté.
O tom, jak mladá královna Egypta vypadala, se mnoho neví. I když se po jejích ostatcích pátralo, nikdy se nenašly. Snaha vyvodit Kleopatřin vzhled z podoby její mladší sestry Arsinoe, která byla zavražděna a pohřbena v Efezu, také nevyšla, protože v hrobu se nenašla lebka, a navíc kostra, která tam ležela, patřila asi patnáctileté dívce, kdežto Arsinoe byla o deset let starší.
Jiný pohled na Kleopatru přinášejí římské mince uložené v sejfu v Newcastlu. Stříbrný denár z roku 32 př. n. l. má na jedné straně profil Marca Antonia, na druhé je Kleopatra.
„Denár vyrazili v Arménii, která se tehdy nacházela pod vládou Marca Antonia. Kleopatra na něm má orlí nos, k představě oslnivé krásky má velmi daleko a působí spíš mužsky,“ píše Pavel Flégr na webu Starověký Egypt, ale upozorňuje, že podle egyptologů takový obraz o sobě mohla nechat vytvořit právě Kleopatra, aby se vyrovnala svému mužskému protějšku.
Podobný případ se v historii starověkého Egypta už stal, když se královna Hatšepsut začala zobrazovat s mužským vousem.
Nemusela být bílá
Další zajímavá debata se vede o tom, jaké rasy Kleopatra byla. Byla běloška? Nebo ji ve filmech místo Elizabeth Taylorové nebo Moniky Bellucciové měla hrát raději herečka tmavší pleti?
Mladá královna byla z rodu Ptolemaiovců, kteří pocházeli z makedonského Řecka a vlády v Egyptě se ujali v roce 323 před naším letopočtem.
„Ačkoli jsou Kleopatřiny řecké kořeny z otcovy strany dobře zdokumentovány, totéž nelze říci o její matce, jejíž identita je dodnes nejistá. A helénský svět nebyl výhradně bílý. Takže to, že rodina ženy pocházela z Evropy, nutně neznamená, že nemůže mít kořeny z jiného regionu,“ píše web Ati.
Mezi nejvýznamnější památku, která by nám mohla přiblížit královnin vzhled, patří mramorová busta, jejíž vznik se datuje mezi roky 40 a 30 před naším letopočtem, což znamená, že byla s největší pravděpodobností zhotovena ještě za Kleopatřina života.
Dílo, které se dnes nachází v německém Altes Museu, zobrazuje hlavu, zdobenou diadémem, s obličejem, který má jemné rysy, mandlové oči a je rámován kroužky kudrnatých vlasů sčesaných do drdolu. A právě tato podobizna z mramoru se stala inspirací pro zajímavou rekonstrukci Kleopatřiny tváře, kterou na YouTube představil Photoshop Surgeon.
V debatách o tom, zda byla Kleopatra krásná, však mají pravdu ti, podle nichž na tom nezáleží. „Proč jsme tak posedlí otázkou, zda byla atraktivní nebo ne?“ ptá se egyptoložka Sally-Ann Ashtonová. Podle ní by se na Kleopatru mělo hledět hlavně jako na silnou a vlivnou vládkyni Egypta z doby před 2000 lety. Krása je totiž pomíjivá, ale Kleopatřin příběh ve zkoušce času obstál.
Skrýval charismatický Caesar pleš?
Gaius Julius Caesar (12./13. července 100 před naším letopočtem – 15. března 44 před naším letopočtem) byl římský vojevůdce a politik a jeden z nejmocnějších mužů antické historie. Sehrál klíčovou roli v procesu zániku římské republiky a její transformace v císařství.
Podobný problém se řeší i v případu Gaia Julia Caesara, slavného muže, který změnil dějiny. Ve chvíli, kdy Kleopatra vymyslela úskok jak se k němu dostat a zabalená v koberci pronikla přes jeho stráže, bylo mocnému Římanovi 52 let. Vládkyni Egypta, která se před ním vynořila z koberce, bylo o třicet let méně.
Dobyvatel Galie, charismatický řečník, schopný spisovatel a populistický autokrat, jehož život skončil dýkami atentátníků, byl mnohokrát namalován, vyryt i vytesán, ale o jeho skutečné podobě toho také mnoho nevíme.
Jak pravděpodobně vypadal Gaius Julius Caesar:
„Byl vysoký, světlé pleti, s kulatými končetinami, dosti plné tváře, s černýma a pronikavýma očima,“ napsal římský historik Suetonius. Podle něj měl Caesar vlasy na hlavě pečlivě ostříhané a obličej hladce oholený. Chtěl zřejmě zakrýt svou pleš, proto si česal vlasy z temene hlavy dopředu a využíval právo nosit na hlavě vavřínový věnec.
Všechny tyto znaky najdeme na Caesarových sochách i portrétech, ale které z nich navíc i pravdivě zobrazují jeho obličej, se dodnes neví.
Příliš mnoho hlav
„V celé Evropě a Spojených státech se našlo téměř osmdesát starověkých hlav, o kterých se tvrdilo, že jsou skutečným portrétem Caesara,“ připomíná v National Geographic Mary Beardová, která přednáší na University of Cambridge a je autorkou mnoha knih o starověkém Římě. Podle ní je těžké rozhodnout, která podoba je skutečně pravá.
„Caesar na znamení své moci zaplavil římský svět svým zpodobněním. Ale můžeme rozpoznat jeho tvář z odhadovaných stovek tisíc dalších římských portrétů, které stále přežívají seřazené na policích našich muzeí?“ ptá se Mary Beardová.
I na tuto otázku se snaží dát odpověď rekonstrukce, kterou na YouTube vytvořil Photoshop Surgeon. Její věrohodnost však zřejmě i nadále zůstane nevyřešitelnou hádankou.
