Vědci zjistili, že lidé, kteří jsou pro komáry nejpřitažlivější, mají na kůži velké množství specifických chemických látek. Špatnou zprávou pro komáří magnety bohužel je, že tento krvelačný hmyzí druh zůstává svým oblíbencům věrný dlouhodobě.

„Pokud máte na kůži vysoké množství těchto chemických látek, třeba na pikniku v parku budete právě vy tím, na koho se zaměří všichni komáři a dostane nejvíc kousnutí,“ shrnula pro agenturu AP autorka studie Leslie Vosshallová, neurobioložka z Rockefellerovy univerzity v New Yorku.

Voňavé nylonky

O tom, proč jsou někteří lidé od komárů pokousaní více a někteří méně, koluje spousta fám. Mnohá tvrzení však podle Vosshallové nejsou podložena pádnými důkazy. 

Aby vědci konečně přišli záhadě na kloub a dokázali, že existují lidé, kteří komáry mimořádně přitahují, sestavili experiment. Při něm otestovali reakce komárů na pachy různých lidí. Výsledky studie byly zveřejněny v úterý v odborném časopise Cell.

Odborníci požádali 64 dobrovolníků z univerzity a blízkého okolí, aby si na předloktí navlékli nylonové punčochy. Kus oděvu zachytil pachy jejich kůže. Punčochy vědci podle britské Sky News následně umístili do samostatných pastí na konci dlouhé trubice, a vzápětí do ní vpustili desítky komárů.  

„Komáři se rojili ke shodným objektům, které pro ně byly zjevně nejatraktivnější. Bylo to vidět na první pohled,“ vysvětlila spoluautorka studie Maria Elena De Obaldia. 

Věrní komáři

Při experimentu vědci použili komáry Aedes aegypti. Ti šíří nemoci jako žlutá zimnice, Zika či dengue. Vosshallová ale uvedla, že podobné výsledky by očekávala i od jiných druhů tohoto hmyzu. K potvrzení této teze by však potřebovala ještě další výzkum.

Studie také ukázala, že komáří svým oblíbencům zůstávají věrni. „Výzkum, který se odehrával v rozpětí několika let, dokázal, že rozdíly v tom, kdo komárům chutná a kdo ne, přetrvávají. Lidé, kteří jsou takzvanými komářími magnety, jimi zůstávají po celý život,“ řekl neurogenetik z Florida International University Matt DeGennaro, který se na výzkumu nepodílel.

| Video: Youtube

A jaká látka tedy způsobuje onu komáří přitažlivost? Z několika favoritů našli vědci jeden zásadní společný faktor. Na kůži komářích magnetů se vyskytovala vysoká hladina určitých druhů kyselin. Tyto mastné molekuly jsou podle neurobioložky Vossgallové součástí přirozené hydratační vrstvy kůže a lidé je produkují v různém množství. „Zdravé bakterie, které žijí na lidské kůži, tyto kyseliny spotřebovávají a vytvářejí část pachového profilu naší kůže. Těchto kyselin se však nemůžete zbavit, aniž byste poškodili i zdraví své pokožky,“ dodala pro tiskovou agenturu Associated Press Vosshallová.

Komáří záložní plány

Výzkum by však podle vědců přesto mohl pomoci najít nové metody odpuzování komárů. „Mohou existovat způsoby, jak si pohrát s kožními bakteriemi a změnit dráždivé pachy lidí. Přesto obecně není snadné přijít na způsoby, jak se komárům bránit,“ řekl neurobiolog z Washingtonské univerzity Jeff Riffell. 

A nejnovější studie tato slova jen potvrdila. Vědci totiž také provedli pokus s komáry, jejichž geny byly upraveny tak, aby měl hmyz poškozený čich. Jenže komáři se přesto hrnuli ke stále stejným pachům. „Komáři jsou odolní. Mají mnoho záložních plánů, jak nás najít a kousnout,“ dodala Vosshallová.

Nemoci, které šíří komáři

Malárie je parazitární onemocnění přenášené komáry. V roce 2019 podle Světové zdravotnické organizace (WHO) usmrtila zhruba 409 tisíc lidí a téměř 229 milionů lidí se jí nakazilo. K devadesáti procentům úmrtí na malárii dochází v subsaharské Africe, kde nemoc nejvíce ohrožuje děti mladší pěti let.

Malárie je horečnaté onemocnění přenášené z člověka na člověka štípnutím od infikované samičky komára rodu Anopheles. Tito komáři obvykle útočí přibližně od soumraku do úsvitu. Poté, co se infekce dostane do lidského těla, cestuje do jater, kde se množí a proniká do červených krvinek. Uvnitř červených krvinek se parazité opět množí, dokud krvinky neprasknou, čímž se do krevního toku uvolní ještě více parazitů.

Žlutá zimnice je nebezpečné virové krvácivé horečnaté onemocnění, které způsobuje rozsáhlé epidemie a četná úmrtí zejména v oblastech Afriky a Jižní Ameriky. Objevuje se však i v Severní Americe, Karibiku a z minulosti jsou známy i případy epidemií z Evropy. 

Jméno je odvozeno od žloutenkového symptomu, který se objevuje u části nemocných. Od roku 1937 proti onemocnění existuje vakcína, která zdokonalením z roku 2016 poskytuje celoživotní imunitu.

Existují 2 typy infekce, první je tzv. městská. Zpravidla právě tato forma způsobuje epidemie, přenáší se z nemocného člověka na zdravého prostřednictvím komára. Druhý typ, tzv. džunglová forma, se přenáší pomocí komára z opice na člověka.

Virus Zika je virus patřící do čeledi Flaviviridae. Je přenášen komáry egyptskými. Způsobuje horečku zika, která se kromě vysokých teplot projevuje také vyrážkou a bolestí hlavy i kloubů. Vysoké riziko představuje pro těhotné ženy, jejichž dětem může způsobit těžkou vývojovou poruchu mikrocefalii.

Horečka dengue je infekce, kterou způsobuje virus dengue. Horečka dengue je také známá jako horečka lámající kosti – může totiž působit lidem takovou bolest, že jim připadá, jako by se jim lámaly kosti. K symptomům nemoci patří horečka, bolesti hlavy, kožní vyrážka podobná spalničkám, a bolesti svalů a kloubů. 

U některých lidí se horečka dengue může rozvinout do jedné ze dvou život ohrožujících forem. První z nich je hemoragická horečka dengue, která způsobuje krvácení a výrazné snížení hladiny krevních destiček (umožňujících srážení krve). Druhou formou je šokový syndrom dengue, který je příčinou nebezpečně nízkého krevního tlaku.

Chikungunya je tropické virové onemocnění. Poprvé bylo popsáno v roce 1952 v Tanzánii. Slovo Chikungunya pochází z jazyka Makonde a v překladu znamená To, co ohýbá/ kroutí. Název vystihuje nejvýraznější projev nemoci, držení těla postižených způsobené krutou bolestí.

Mezi symptomy patří náhlá zvýšená teplota (nad 39 °C), bolesti hlavy a kloubů, otoky kloubů, bolest zad a v polovině případů vyrážka. Za sedm až deset dnů symptomy odezní.