Je dnes kvůli změně klimatu počasí rozmarnější a vytváření prognóz obtížnější?
Velice rychlé a někdy téměř skokové změny, které ze dne na den změní léto v přelom podzimu a zimy nebo obráceně, se v posledním dvacetiletí vyskytují opravdu často. Ale řekla bych, že jak jsou naše modely preciznější, dokážeme je docela dobře předpovědět. Je spíš otázka, jestli si lidé udělají čas na předpověď počasí a připraví se na to. Když předpovíme prudké ochlazení, druhý den občas sleduji lidi na ulicích a docela dobře se dá odhadnout, kdo nás sledoval v televizi nebo se aspoň podíval na počasí v mobilu.

Velice rychlé a téměř někdy skokové změny, které ze dne na den změní léto v přelom podzimu a zimy nebo obráceně, se v posledním dvacetiletí vyskytují opravdu často. Ale řekla bych, že jak jsou naše modely preciznější, dokážeme je docela dobře předpovědět. Je spíš otázka, jestli si lidé udělají čas na předpověď počasí a připraví se na to. Když předpovíme prudké ochlazení, druhý den občas sleduji lidi na ulicích a docela dobře se dá odhadnout, kdo nás sledoval v televizi nebo se aspoň podíval na počasí v mobilu.

Liší se způsob vytváření předpovědi počasí z přelomu tisíciletí a v dnešní době? A mám na mysli jak zdokonalování přístrojů a pokrok ve vědeckých poznatcích, tak i vývoj klimatické změny. 
Když začnu u přístrojů, v době, kdy jsem studovala, stál u každého z nich člověk, který zaznamenával, vyhodnocoval a předával zprávy o počasí. Dnes jsou na stanicích automatická čidla, která přenášejí údaje online prakticky okamžitě. Meteorolog, který připravoval prognózu počasí, měl tehdy jen velmi omezené výstupy modelů a musel posunovat tlakové výše a níže na synoptické mapě ručně podle rychlosti a směru větru. Dnes už meteorologové mají vše v počítači a k tomu i spektrum modelů. Možná je ale dnes daleko těžší rozhodnout se, ke kterému modelu se přiklonit. Pokud jsou totiž modely zajedno, je předpovědní práce relativně snadná, ale daleko častěji se stává, že se neshodují, a pak přichází práce experta, který musí předpověď precizně formulovat. 

Obrovský skok udělaly i klimatologické modely. Zatímco ve 20. století to byly dlouho vlastně jen přehledy a sumy energetických toků, koncem století se začalo vyvíjet opravdové modelování procesů v atmosféře propojené s modely toho, co se odehrává v oceánu. Nejdřív ty modely pracovaly odděleně a jednou za čas si vyměnily svoje výsledky, dnes už jde o skutečně komplexní modely zahrnující veškeré poznatky, které dnes máme o klimatickém systému.

| Video: Youtube

V Maďarsku nedávno odvolali vedení tamějšího meteorologického ústavu, když byly kvůli předpovědi extrémně špatného počasí přeloženy oslavy státního svátku, ale nakonec se předpověď nevyplnila… Pamatujete, že by se už někde stalo něco podobného? A jakou odezvu to vyvolalo u vás a vašich kolegů? 
Víte, boj s neúspěchem předpovědi počasí je starý jako prognózy samy. Jejich průkopník, anglický admirál Robert Fitzroy, si prý dokonce sám vzal život, když s nimi nebyl spokojen. A to měl na svou dobu opravdu mimořádné výsledky. Většinou se ale s tímhle problémem musejí vyrovnat sami meteorologové nebo případně meteorologická služba jako taková. Aby tímhle způsobem postupovala vláda – a zejména, když předpověď bouřek byla opodstatněná, jen přišly jinde než v hlavním městě – to jsem viděla poprvé. Ale jistě jsou země, kde se to vyloučit nedá, a na rozdíl od Maďarska se to možná nikdo v zahraničí vůbec nedoví. My jsme se snažili spojit s kolegy z celého světa a proti takovému jednání jsme se ohradili. Ale asi sama víte, že maďarský premiér si do svých rozhodnutí nikoho mluvit nenechá.

close Taťana Míková při přípravě předpovědi počasí. info Zdroj: se svolením Juliany Křížové zoom_in Taťana Míková při přípravě předpovědi počasí.

Vystudovala jste meteorologii a klimatologii na matematicko-fyzikální fakultě UK. Proč u vás zvítězila meteorologie? 
Důvodů jsem měla hodně. Miluji pohled na oblohu, zajímalo mě, proč se střídá na obloze slunce a mraky, třeba i s deštěm, navíc jsem měla ráda matematiku a fyziku, a tak mi z toho vyšel právě tenhle obor.

Vím, že meteorologové podobné otázky nemají rádi, ale přesto: dalo by se už dnes odhadnout, jaká bude zima?
Modely se víceméně shodují v tom, že by měla být zase s větší pravděpodobností teplejší, než je dlouhodobý průměr. Nejblíž normálnímu počasí, nebo chcete-li dlouhodobému průměru, by měl být prosinec.

Televizním divákům pravidelně poskytujete informace o počasí. Máte od nich nějakou odezvu? Zlobil se na vás někdy nějaký divák, že mu kvůli počasí třeba nevyšly plány na práci nebo výlet?
Občas se to stane, ale myslím, že dnes už má většina z nás v mobilu několik meteorologických aplikací a dokážeme se jejich údajům přizpůsobit. Řekla bych, že před dvaceti lety to bylo častější.

Motto Taťány Míkové
Příroda nám dala iluze jako náhradu za to, co nejsme, a smysl pro humor jako náhradu za to, co jsme…

O vaší kolegyni Aleně Zárybnické je známo, že je velká sportovkyně. Jak relaxujete vy? 
Odpočívám na výletech s manželem a s vnuky, na kole, na lyžích, u vážné hudby, ať už na koncertech s přáteli nebo při domácím poslechu. Ráda taky občas vezmu do ruky zrcadlovku a snažím se zachytit zajímavé obrazy nebo momenty.

Jedním z prvních mediálně známých meteorologů byl Ján Zákopčaník. Jak na něj vzpomínáte?
Dokázal znovu a znovu diváky překvapovatt neotřelým přístupem. Někoho pobavil, někomu zase pomohl lépe snášet životní strasti. Měl přesně ten přesah, který divákům dal pocit, že mu na každém z nich záleží.

Jste velmi vzdělaná žena a v meteorologii díky své vědecké a publikační činnosti nezpochybnitelná autorita. Dovolí si ještě někdo o vás mluvit jako o “rosničce“? 
To je každou chvíli. Víte, jak se řekne rosnička francouzsky? Une rainette. Takže z toho nevyjdu ani na kursu francouzštiny.