Výzkumníci tvrdí, že čtyři minuty povídání prozradí mnoho o naší osobnosti, například zda jsme spíše introvertní, či extrovertní. Krátké rozhovory díky tomu mohou ovlivnit, jak budou vypadat budoucí vzájemné interakce, a to zejména v týmovém prostředí.

„Náš výzkum naznačuje, že drobné rozhovory jsou důležitým způsobem, jak se dozvědět více o osobnosti druhých, což nám následně pomáhá lépe předvídat, jak se budou chovat v budoucnu," uvedl profesor z University of Warwick a zároveň spoluautor studie zveřejněné v časopise PLoS ONE Daniel Sgroi.

Sobec, či týmový hráč?

Výzkumu se účastnilo 338 dobrovolníků, přičemž každý z nich musel vyplnit test osobnosti a IQ. Jedna skupina účastníků čítající 168 lidí pak po dvojicích vedla čtyřminutovou konverzaci pomocí textových zpráv, druhá polovina sto sedmdesáti lidí zůstala bez kontaktu. Portál Guardian informuje, že měli poté odhadnout aspekty osobnosti svého partnera, například jak moc je podle nich extrovertní a jak by se zachoval ve strategické hře založené na penězích, konkrétněji zda bude jednat kooperativně, či sobecky.

Výsledky výzkumu byly zcela jasné. Účastníci, kteří si mohli čtyři minuty povídat, dokázali lépe předvídat IQ svého partnera a jeho odpovědi na osobnostní testy. „I během několika minut si začneme vytvářet mentální model osoby, se kterou hovoříme: je extrovertní, nebo introvertní, zdá se nám optimistická, nebo skleslá, spolupracující, nebo nespolupracující? Tyto druhy dojmů nejsou dokonalé, ale jsou užitečné," vysvětlil Sgroi.

Vytvoření vztahu

Odborníci pak výzkum posunuli ještě dál. Dvojice, ať už po předchozí konverzaci, či úplně cizí se poté setkaly a zúčastnily se kognitivního experimentu zvaného hra na veřejné statky. Každý měl k dispozici dvacet liber a byl požádán, aby přispěl do hrnce, který měl společný se svým partnerem. Ti účastníci, kteří měli za sebou rozhovor, byli schopni lépe odhadnout, kolik jejich partner přispěje peněz. Navíc byli díky vytvořenému vztahu ochotni sami darovat o třicet procent více než ti, kteří si s nikým nepovídali.  

Spolupráce v práci

Takzvaný small talk, či velmi krátký rozhovor může podle zakladatelky společnosti Trigger Conversations Georgie Nightingallové napomáhat k lepší spolupráci na pracovišti. Pokud spolu kolegové v práci nemluví, přicházejí podle odbornice o možnosti užít si pracovní život. „Pro lidi je konverzace těžká, protože mohou mít pocit, že nikdy neskončí. Když už máte všechny potřebné informace, může vám to připadat trapné a zbytečné. Pokud ji však budete vnímat jako vstupní bránu a budete klást doplňující otázky, může vám to pomoci navázat s lidmi vztah,“ myslí si odbornice. Její radou je být zvědavý.

Small talk často vzbuzuje v lidech úzkosti kvůli tomu, že nevědí, na co se ptát. Expert na veřejné vystupování radí, že nejlepší otázky jsou šité na míru danému okamžiku a také nejsou příliš složité. Jedna z nejlepších je podle něj jednodušše „odkud jsi?“, následovaná „co právě děláš?“ či „čemu se věnuješ?“. Vhodný je taky dotaz na to, jak se právě daný člověk má či jak jde jeho práce nebo jiná aktuální činnost, kterou dělá. Další otázka, která je podle něj výborná k small talku, zní „jaká byla tvoje nejméně oblíbená práce“ a to proto, že vede k dalším otázkám, a tedy k rozvedení konverzace. Podobná otázka je „kdybys měl měsíc volna, kam bys jel?“