Země může být ještě obyvatelnější, klíčem je podle vědců oběžná dráha Jupitera

Země není jen obyvatelná, je až neobvykle pohostinná. Na planetu tak blízko Slunci je spíše vlhká, je geologicky aktivní a má stabilní oběžnou dráhu. To vše je nezbytné pro život, jak jej známe. Náš domov ani není neustále bombardován asteroidy a má poměrně stabilní rotační osu. Právě to je částečně způsobeno naším vesmírným sousedem, planetou Jupiter.

Obří planeta pomohla vyčistit Sluneční soustavu od trosek asteroidů a zřejmě pomohla i stabilizovat oběžné dráhy vnitřních planet. Život na Zemi je nyní zkrátka dobrý. Nová studie publikovaná v odborném časopisu The Astronomical Journal však ukazuje, že kdyby měl Jupiter trochu jinou oběžnou dráhu, život by pro pozemšťany mohl být ještě lepší.

Webbův teleskop znovu fascinoval: Mlhovina v Orionu může ukrývat tajemství

Studie, o které informoval server Science Alert, se zabývala tím, jak Jupiter v průběhu času ovlivňuje oběžnou dráhu Země a náklon osy. Obě tyto věci jsou důležitými faktory našeho počasí a klimatu.

Země má kupříkladu velmi kruhovou oběžnou dráhu. V matematických termínech se tvar oběžné dráhy měří její excentricitou. Při e = 0 je oběžná dráha dokonalá kružnice a čím eliptičtější dráha je, tím se e blíží 1. Dráha Země má e = 0,017. To znamená, že Země je blíže Slunci kratší část roku, naopak delší část roku je ve větší vzdálenosti. Je to proto, že se Země na oběžné dráze v blízkosti Slunce pohybuje rychleji.

Animace NASA ilustrující řadu orbitálních excentricit. Pro zobrazení animace obrázek rozklikněte.Zdroj: NASA/JPL-Caltech

Překvapivý výsledek

V nedávné studii vědci vytvořili model simulované Sluneční soustavy, kde měla Jupiterova oběžná dráha vyšší excentricitu, tedy více eliptickou oběžnou dráhu. Mysleli si, že excentričtější Jupiter způsobí, že bude Země méně obyvatelná. Výsledek je ale překvapil. Zjistili totiž, že to ve skutečnosti životní podmínky na planetě zlepšilo.

„Pokud by pozice Jupiteru zůstala stejná, ale změnil by se pouze tvar jeho oběžné dráhy, mohlo by to skutečně zvýšit obyvatelnost této planety,“ nastínila planetární vědkyně Pam Vervoortová z University of California, Riverside.

Další průlom. Webbův teleskop našel v atmosféře hnědého trpaslíka písečná oblaka

Studie byla založena na excentricitě Jupiterovy oběžné dráhy, tedy míře, do jaké je tato dráha protáhlá a eliptická. Jupiter má v současnosti jen velmi mírně eliptickou dráhu - je téměř kruhový. Jde o masivní vesmírné těleso, 2,5krát těžší, než je hmotnost všech ostatních planet Sluneční soustavy dohromady. Pokud by se podařilo vyladit Jupiterovu excentricitu a jeho dráha by se o něco protáhla, mělo by to znatelný gravitační vliv na ostatní planety.

Také pro Zemi by změna u planety Jupiter znamenala zvýšení excentricity. Některé části planety by se tímto výkyvem dostaly po delší dobu blíže ke Slunci a zahřály by se. Se zvýšeným gravitačním účinkem od Jupiteru by tak Země měla lepší oslunění, tedy přímý dopad slunečních paprsků na svém povrchu, a ještě větší část planety by se tak ocitla v mírném pásmu.

„Mnozí jsou přesvědčeni, že Země je jakýmsi dokonalým ztělesněním obyvatelné planety a že jakákoli změna na oběžné dráze Jupiteru, vzhledem k jeho masivnosti, může být pro Zemi pouze špatná. My se snažíme ukázat, že oba tyto předpoklady jsou nesprávné,“ nastínila Vervoortová.

Kolik Měsíců by Země ustála, aniž by ji to vychýlilo z dráhy? Odpověď překvapuje

Pokud bychom naopak přesunuli Jupiter blíže ke Slunci, obyvatelnost Země by tím utrpěla. Efektem by totiž bylo, že se naše domovská planeta na své rotační ose nakloní ostřeji, než je tomu v současnosti. Ostřejší náklon by způsobil zamrznutí velkých částí naší planety s extrémnějšími ročními obdobími. Zimní mořský led by se rozšířil do oblasti čtyřikrát větší než nyní.

Proč je to důležité?

Závěry vědců mají velké důsledky pro hledání potenciálně obyvatelných světů v nekonečném vesmíru. V roce 2019 zveřejnil mezinárodní tým výzkumníků studii, v níž na základě simulací prokázal, že změna oběžné dráhy Jupiteru by mohla velmi rychle způsobit nestabilitu celé Sluneční soustavy. Nejnovější výzkum ukázal, že opak může být pravdou, tedy že změna Jupiterovy dráhy může být také ku prospěchu celé soustavě.

To vědcům do budoucna pomůže zúžit seznam plynných obrů, podobných Jupiteru, kteří mají potenciál zlepšit, nebo naopak zhoršit životní podmínky svým planetárním sousedům. Nová studie vědcům také poskytuje nový soubor parametrů, podle kterých lze hodnotit možné podmínky pro obyvatelnost.

Vědci našli nový způsob, jak detekovat cizí světy za sluneční soustavou

Jen v naší Sluneční soustavě existuje nespočet proměňujících se faktorů, a zjistit, které z nich přispívají k obyvatelnosti Země, je extrémně složité. Nové zkoumání by astronomům jednoduše řečeno mohlo pomoci pochopit, co vlastně dělá obyvatelný svět obyvatelným. „Naše výsledky lze aplikovat na jakékoli multiplanetové systémy, které najdeme, abychom je mohli posoudit z hlediska potenciální obyvatelnosti,“ naznačili vědci.

Přestože máme tendenci soustředit se zejména na to, zda se svět nachází v obyvatelné zóně, je to pouze první požadavek pro skutečně pohostinný svět. Další faktory, jako je sluneční záření, závisí právě na přítomnosti jiných planet v systému. Mezi světy zkrátka probíhá gravitační tanec, který může vytvořit nebo zničit šance planety na život.