Solární balony, jež byly vyslány do výšky 21 kilometrů a měly za úkol nahrávat zvuky v zemské stratosféře, zachytily jak hřmění, zvuky z měst, srážky oceánských vln, tak i zvuky, jejichž původ je nejasný. Nyní vědci přemýšlejí, co by za záhadou mohlo stát.

Hlavní vědecký pracovník Sandia National Laboratories v Novém Mexiku Daniel Bowman se spolupracovníky už před tímto výzkumem vypouštěl meteorologické balony a pořizoval snímky černé oblohy a Země.

Vozítko Perseverance.
Co je slyšet na Marsu? Vozítko Perseverance nahrálo děsivé zvuky větru

Až nyní však členy týmu napadlo na výškové balony neboli stratostaty (stratospheric balloons), které mohou senzory vynášet dvakrát výše než komerční letadla, přimontovat mikrofony. Vědci použili balony původně navržené pro sledování sopek na Zemi, které mohou shromažďovat data a detekovat nízkofrekvenční infrazvuk pomocí mikrobarometrů. Jejich trasy sledovali pomocí GPS.

Jeden balon za tisíc korun

„Naše balony jsou v podstatě obří plastové sáčky. Stavíme je pomocí malířského plastu z železářství, přepravní pásky a práškového dřevěného uhlí z obchodů s pyrotechnickými potřebami,“ citoval portál CNN Bowmana. Vědec doplnil, že jeden kus lze postavit za 50 dolarů (přepočtem přibližně tisíc korun). Když slunce na tmavé balony svítí, vzduch se uvnitř ohřívá a díky tomu se mohou vznášet. Tato pasivní solární energie jim pak umožňuje dosáhnout výšky až 20 kilometrů.

Výhodou velké výšky, které mohou balony dosahovat, je nižší hladina hluku a širší dosah detekce. Oblast stratosféry je navíc relativně klidná a bez bouří, turbulencí a komerčního leteckého provozu, což je ideální pro odposlouchávání zvuků. Na druhou stranu se ale jedná o velkou výzvu, protože je tato oblast známá divokými teplotními výkyvy.

Neznámé zvuky a dunění

Výsledná nahrávka z balonu, který kroužil nad Antarktidou, vědce velmi překvapila. „Na našich solárních balonech jsme zaznamenali chemické výbuchy, hřmění, srážky oceánských vln, vrtule letadel, zvuky měst, starty suborbitálních raket, zemětřesení a možná i nákladní vlaky a proudová letadla. Zaznamenali jsme ale také zvuky, jejichž původ je nejasný,“ uvedl odborník.

Portál Space doplňuje, že zvuky byly zaznamenány v infrazvukovém rozsahu, tedy na frekvencích 20 hertzů (Hz) a nižších, hluboko pod rozsahem lidského ucha. O výsledky výzkumu se vědci podělili na 184. setkání Americké akustické společnosti.

Do domu v New Jersey se v pondělí zřítil kus meteoritu. Vědci se domnívají, že by se mohlo jednat o pět miliard let starou část Halleyovy komety. Ilustrační snímek
Takový poklad nečekali. Rodině spadl do domu meteorit, je z Halleyovy komety

„Možná jde o kus turbulence, vzdálenou silnou bouři, nebo nějaký lidský objekt, například nákladní vlak. Ale někdy je těžké určit, o co jde, kvůli nedostatku dat,“ uvedl Bowman. Dodal, že je pro něj nyní největší výzvou neznámé signály identifikovat.

Neidentifikovatelné dunění ve stejné výšce zachytila rovněž geofyzička ze Sandia National Laboratories Sarah Albertová, která zkoumala zvukový kanál přenášející zvuky na velké vzdálenosti atmosférou. Oba teď na dalším zkoumání zvukového kanálu spolupracují a v budoucnu se pokusí určit, odkud dunění ve stratosféře pochází. Rovněž se budou snažit rozluštit hádanku, proč je některá letadla zaznamenávají, a jiná ne.

Zvuk je zachycený na nahrávce. Ve videu jej lze slyšet ve 26. sekundě

Zdroj: Youtube

Výzkum na Venuši

Verze zmíněných balonů naplněných heliem by se v budoucnu mohla používat i k výzkumu jiných planet, jako je Venuše. Tam by mohly zaznamenávat seismickou a vulkanickou aktivitu v husté atmosféře.

Na vývoji této technologie spolupracuje Bowman s americkou kosmickou agenturou NASA. „Nyní je navrhována nová generace balonů, které mohou vydržet více než sto dní a mohou měnit svou výšku, aby se pohybovaly v různých vrstvách atmosféry Venuše,“ napsali vědci podle deníku The Independent ve studii.

Teplotní výkyvy, ozon a žádné mraky

Stratosféra je druhou vrstvou zemské atmosféry. Její spodní část se nachází asi deset kilometrů nad zemí, vrchol zase ve výšce přibližně padesát kilometrů. Ve stratosféře se vyskytuje poměrně hojné množství ozonu, který tuto vrstvu zahřívá, protože absorbuje energii z přicházejícího ultrafialového záření ze Slunce. Platí, že čím výše se člověk nachází, tím víc teploty rostou.

 Řídký a suchý vzduch stratosféry je místem, kde proudová letadla a meteorologické balony dosahují maximální výšky. Komerční proudová letadla létají v nižší stratosféře, aby se vyhnula turbulenci, která je běžná v troposféře níže. Ve stratosféře se také kvůli malému množství vodní páry nenacházejí téměř žádné mraky.