„V programu se nám předvedli schopní vypravěči vtipů a historek. Účast byla podle mě vyšší než vloni a o akci je rok od roku větší zájem, což nás těší. Řadu lidí možná letos nalákalo i to, že se Frkobraní událo v novém sále," poznamenal dramaturg Otrokovické Besedy Josef Huslík.

Ten byl také rád, že se letos podařilo do programu vměstnat i nové komediální prvky. „Poprvé se nám představili účinkující, kteří se nebáli stylu stand up comedy a improvizace. Většinou byly minulé ročníky plné lidového vyprávění a klasických divadelních scének," popisuje Huslík.

Sobotní Frkobraní si nenchala ujít asi stovka diváků. Převážně seniorské publikum se občas až za břicho popadalo. „Některé fóry teda byly hodně na hranici slušnosti, ale líbilo se mi to. Zase jsem slyšela nějaké, které jsem neznala. Podle mě se to povedlo," rozesmála se Marie Hrušková, které se osobně nejvíce líbilo trio divadelníků z Brna.

To nakonec získalo prvenství v kategorii komediálních scének a vyprávění historek. Mezi vypravěči vtipů pak vévodil Václav Hučík, který se Frkobraní zúčastnil již po čtvrté.

„Rozhodování o nejlepší scénce příliš složité nebylo. Trojice z Brna byla opravdu výborná. U těch vtipů už to nešlo tak hladce. Nakonec ale zvítězila zkušenost pana Hučíka," dodal Huslík, který společně s ředitelem Besedy Markem Obdržálkem a kronikářkou Otrokovic Věrou Kramářovou usedl do poroty soutěže.

Bavič Hučík: Někdy stačí špatný fór nasadit na správné lidi

„Nazdar. Já jsem z Blatničky. Znáte Blatničku? Tam sa dělajů kroje!" Když tuto větu uslyšíte někde na kulturní akci, můžete si být jisti, že za mikrofonem zrovna stojí Václav Hučík, vypravěč vtipů a humorných příběhů. O víkendu dostal jednapadesátiletý veselý chlapík cenu jako nejlepší vtipálek na otrokovickém Frkobraní.

„Byl jsem tady po čtvrté a nějaká ocenění jsem získal, ale podle mě je hlavně dobře, že tady vždy ocení každého. Nezáleží na tom, jestli je někdo první nebo pátý. Člověk musí odjíždět domů s pocitem, že lidi pobavil," myslí si Hučík, který si podle svých slov pamatuje jen hrstku těch nejlepších vtipů. Ostatní si zapisuje.

„V hlavě nechávám jen ty nejlepší. Některé mě totiž pobaví, ale zas vím, že bych je asi neuměl podat. Stejně jako když zpěvák nezpívá všechno, co se mu kdy líbilo," vysvětluje bavič.

Na tématu vtipu mu prý příliš nezáleží. Důležitější je podle něj jeho kvalita a společnost, ve které se říká. „Když to třeba v hospodě žije, ty vtipy lítají jeden za druhým. Na podiu má ale člověk trému a i když znáte tisíc vtipů, tak se najednou zaseknete. Ne, že byste vtip neuměli říct, ale prostě si nevzpomenete. To stává i mně," přiznává muž, podle kterého se dají hezky využít i špatné fóry. Stačí jej trochu upravit.

„Když ho naroubujete na lidi v dědině a na skutečné postavy, můžete jej proměnit ve velice povedený. Když to obsadíte lidmi, na které to pasuje, je to parádní," radí bavič, který svou zálibu provozuje často a na mnoha místech Moravy, ale i celé ČR. Třeba bude zrovna na další zábavné akci, na kterou vyrazíte.