Do jedné z postav obsadil i známého herce Tima Curryho, který je letos také hostem festivalu.

Spolupracovali jste s panem Currym poprvé?

V hraném filmu ano, ale v animaci už jsme spolu dělali už dříve.

Proč jste přešel od kreslených snímků k filmu?

Hlavně proto, že v animaci mi chybí kontakt s lidskou bytostí. Ta změna se mi moc líbí.

Vaše cesta k filmu byla hodně složitá. Ze své rodné země jste v roce 1975 utekl za docela dramatických okolností. Můžete trochu zavzpomínat?

Byla to cesta plná adrenalinu. S kamarády jsme utekli vlakovým tunelem to Jugoslávie. Trvalo to čtyři a půl hodiny. Pak do Rakouska. Neměli jsme s sebou pas, žádné doklady, ale měli jsme přislíbenou práci v Stockholmu. Všechno vycházelo, až do Dánska. Tam nás chytili. Mysleli si, že jsme pašovali drogy. Pak šupli zpátky do Německa. Tam jsme zažádali o politický azyl. No jak říkám, byl to adrenalin.

Pro dnešní mládež už je něco takového téměř nepředstavitelné. Neuvažoval jste o tom, že svůj životní příběh přenesete do filmu?

Nejste první, kdo se na to ptá. Ale já se raději dívám před sebe než do minulosti. Každopádně je to zajímavý příběh. Uvidíme. (Úsměv.)

Když jste začal tvořit kultovní seriál Simpsonovi, tušil jste, že si získá takovou popularitu?

Absolutně ne! Byla to taková Popelka, kterou nikdo nechtěl. Ale my jsme cítili, že to bude něco extra. Nakonec si získal takovou oblibu, že vytlačil z obrazovky jiný program a stal se naprostou bombou. (Úsměv.)