Předchozí
1 z 5
Další

Pohádkový Bouzov 

Hrad Bouzov na Olomoucku působí dojmem dobře zachované středověké památky, jeho současná podoba však pochází z romantické přestavby z přelomu 19. a 20. století. Hrad je majetkem České republiky a jeho správu zajišťuje Národní památkový ústav. Patří mezi deset nejnavštěvovanějších hradů v Česku, je i vyhledávaným místem filmařů. Točily se tu například pohádky O princezně Jasněnce a létajícím ševci, Kopretiny pro zámeckou paní, Arabela, Rumpl cimpr campr, Království potoků i Tři mušketýři. Filmařům patřil hrad Bouzov také ve středu 6. dubna. Natáčelo se zde pokračování úspěšné pohádky Princezna zakletá v čase. Dvojka má jít do kin letos v listopadu.

Screen z filmu Kopretiny pro zámeckou paní.Screen z filmu Kopretiny pro zámeckou paní.Zdroj: Alena VysloužilováČeská filmová komedie Kopretiny pro zámeckou paní je z roku 1981 v režii Josefa Pinkavy, podle knihy Stanislava Rudolfa. Je to úsměvný prázdninový snímek o první lásce Kateřiny Krásné, která tráví prázdniny na hradě Krabonoši (na hradu Bouzov), kde jsou její rodiče kastelány. Katka je otrávená pomyšlením, že stráví svoje prázdniny v neútulné pokladně hradu. Její nudný život na Krabonoši je ale narušen příchodem studenta Petra, který by měl na hradě dělat průvodce. Katka se do něj zamiluje a marně se snaží upoutat jeho pozornost, a to opravdu všemi způsoby.

Fotogenická Olomouc 

Když se tu v roce 2002 natáčel dvojdílný snímek Doktor Živago, málokoho tehdy napadlo, že mladičká Keira má našlápnuto na solidní filmovou kariéru.

Doktor Živago (v britském originále: Doctor Zhivago) je britsko-německo-americký dvoudílný dramatický film z roku 2002. Režisérem filmu je Giacomo Campiotti. Hlavní role ve filmu ztvárnili Hans Matheson, Keira Knightley, Sam Neill, Kris Marshall a Alexandra Maria Lara.Román Doktor Živago vynesl svému autorovi Borisi Pasternakovi Nobelovu cenu za literaturu (1958), ale i takový odpor sovětského režimu, že tvůrce toto ocenění raději odmítl. Velkolepá freska zachycuje nejdramatičtější období novodobých dějin Ruska, první polovinu dvacátého století, tedy především první světovou válku a bolševickou revoluci.

Komisařka Marie Výrová (Klára Melíšková) se svým filmovým partnerem soudcem krajského soudu Mojmírem Rovenským (Viktor Preiss). Živé terče - ze série Detektivové od Nejsvětější Trojice. Živé terče - z cyklu ČT Detektivové od Nejsvětější TrojiceKomisařka Marie Výrová (Klára Melíšková) se svým filmovým partnerem soudcem krajského soudu Mojmírem Rovenským (Viktor Preiss). Živé terče - ze série Detektivové od Nejsvětější Trojice. Živé terče - z cyklu ČT Detektivové od Nejsvětější TrojiceZdroj: ČT/Petra ZávodnáModré stíny jsou česká čtyřdílná televizní minisérie podle knihy Michala Sýkory z televizního cyklu Detektivové od Nejsvětější Trojice. Minisérie byla v premiéře vysílána od 28. února do 20. března 2016 Českou televizí na kanále ČT1. Režie se ujal Viktor Tauš, předlohou byl stejnojmenný detektivní román Michala Sýkory.[1] Navazuje na trojdílnou sérii Případ pro exorcistu (2015) a hlavními postavami je opět tým vyšetřovatelů kolem Marie Výrové (Klára Melíšková). V pokračování televizního cyklu Detektivové od Nejsvětější Trojice zavede tým Marie Výrové (Klára Melíšková), jenž je složen z Pavla Mráze (Stanislav Majer), Viktora Vitouše (Miroslav Krobot) a Kristýny Horové (Tereza Voříšková), k případu zastřeleného docenta. Tělo docenta bylo nalezeno jeho uklízečkou přímo u něj v kanceláři. Kriminalisté se snaží přijít na to, zdali vražda souvisí s dlouhodobou snahou oběti k odvolání univerzitního kvestora kvůli machinacím při rekonstrukci historické části univerzity. Vyšetřování kriminalisty ale dovede mnohem dál, než by sami čekali.

Screen z filmu Doktor Živago. Třída 1. máje
Keira Knightley na třídě 1. máje. Projděte si filmovou Olomouc

Čarodějnické Šumpersko

Kladivo na čarodějnice je český film režiséra Otakara Vávry natočený v roce 1969 na motivy stejnojmenné knihy Václava Kaplického. Film vypráví o čarodějnických procesech ve Velkých Losinách a v Šumperku v 17. století (1678–1695). Inkvizitor nechává upalovat ženy, u kterých se objeví nějaký náznak čarodějnictví, např. zaříkávání. Oběti postupně Zámek Velké Losiny.Zámek Velké Losiny.Zdroj: Hana Kubovávybírá tak, aby zlikvidoval názorové odpůrce a bohaté lidi, jejichž majetek by se pak mohl zkonfiskovat. Přiznání vynucuje mučením. Mezi oběti procesů se postupně dostanou i kněz a šlechtic, hájící nespravedlivě odsouzené a ukazující na nelidské metody výslechů.

Ve filmu je vidět vznik navozování atmosféry strachu mezi lidmi a metody vynucování „přiznání“. Protože tyto metody připomínaly dobu stalinismu (50. léta), film byl promítán v menších kinech a později byl stažen z distribuce a byl promítán pouze příležitostně ve filmových klubech, na televizních obrazovkách se objevil až po roce 1989.

Perinbaba v Přerově

Perinbaba a dva světy je příběhem o putování za štěstím a pravou láskou. Divákům přinese naději, že může existovat lepší, krásnější a svobodnější svět než ten, který denně zažíváme. Hlavní postavou filmu je Lukáš, syn Alžběty a Jakuba z původní Perinbaby, jenž se vydává do světa na cestu za štěstím a láskou. Slovenský režisér Juraj Jakubisko Na Horním náměstí v Přerově se v sobotu natáčely některé scény nového filmu slovenského režiséra Juraje Jakubiska Perinbaba 2. V epizodních rolích si zahráli i členové amatérského divadla Dostavník a do komparsu se zapojili i mnozí Přerované.Na Horním náměstí v Přerově se natáčely některé scény  filmu slovenského režiséra Juraje Jakubiska Perinbaba 2. V epizodních rolích si zahráli i členové amatérského divadla Dostavník a do komparsu se zapojili i mnozí Přerované.Zdroj: Deník / Poláková-Uvírová Petranatáčel některé záběry své legendární pohádky Perinbaba 2 také v Přerově na Horním náměstí. Do městečka přijel cirkus a podívat se na něj přišli ctihodní měšťané, ale i chasa a malé děti, které dostaly chuť na cukrovou vatu. Ve vzduchu se vznášela akrobatka, kterou zahalovaly jen poletující bubliny. Tak to vypadalo v listopadu před pěti lety na přerovském Horním náměstí. V epizodních rolích si zahráli také členové amatérského divadla Dostavník a do komparsu se zapojili i mnozí Přerované. A jak dlouhý je záběr ve filmu, který vzniká i v Přerově? „Potrvá dvě a půl minuty,“ odhadl v roce 2017 režisér Juraj Jakubisko. Pokračování legendární pohádky Perinbaba z roku 1985 bylo dokončeno v roce 2019, do kin se tento příběh měl dostat už dvakrát, jeho premiéra byla však kvůli pandemii covid-19 přesunuta až na říjen letošního roku.


Requiem a Dědictví v Kroměříži

Půvabná Kroměříž sloužila jako kulisa v desítkách filmů. Tady jsou některé z nich.

Dědictví aneb Kurva se neříká (2014)

Dědictví aneb Kurva se neříká (rok 2014). Pro natáčení byl využit také prostor Psychiatrické nemocnice v Kroměříži, odkud Bolek Polívka vyjížděl na koniDědictví aneb Kurva se neříká (rok 2014). Pro natáčení byl využit také prostor Psychiatrické nemocnice v Kroměříži, odkud Bolek Polívka vyjížděl na koniZdroj: Deník/repro

Pro natáčení byl využit také prostor Psychiatrické nemocnice v Kroměříži, odkud Bolek Polívka vyjížděl na koni. Psychiatrická nemocnice je známá svou profesionalitou a dobrými výsledky. Útočiště tam našly i některé známé osobnosti. Mezi nimi například už zesnulá zpěvačka Iveta Bartošová či herec Roman Štolpa.

Requiem pro panenku (1991)

Na snímku je město, kam Marika utekla z ústavu, kde byla omylem umístěna. Na fotce je pohled z Milíčova náměstí do Riegerova náměstí v Kroměříži (vpravo) a Kovářské ulice (vlevo). Představitelka Mariky (Aňa Geislerová), je v růžové bunděNa snímku je město, kam Marika utekla z ústavu, kde byla omylem umístěna. Na fotce je pohled z Milíčova náměstí do Riegerova náměstí v Kroměříži (vpravo) a Kovářské ulice (vlevo). Představitelka Mariky (Aňa Geislerová), je v růžové bunděZdroj: filmovamista.cz

Administrativním omylem se čtrnáctiletá Marika dostane místo do dětského domova do ústavu pro mentálně choré, odkud není úniku. Panuje v něm nelidská mašinérie a sadistické vychovatelky používají tak drastické "výchovné" metody, že se dívka rozhodne bezvýchodnou situaci řešit zoufalým činem… Film se natáčel na více místech v kraji, například také ve Zdislavicích či Zlíně.

Třicet panen a Pythagoras (1973)

Snímek je z filmu Třicet panen a Pythagoras - rok 1973. Kluci čekají před školouSnímek je z filmu Třicet panen a Pythagoras - rok 1973. Kluci čekají před školouZdroj: Deník/repro

V Kroměříži se (alespoň zčásti) natáčelo přes 30 filmů nebo seriálů, mezi nimi například právě i hudební film Třicet panen a Pythagoras (kde je k vidění například Justiční akademie nebo Květná zahrada) s Jiřím Menzlem v hlavní roli. Hudební komedie o tom, jak lze zpříjemnit řadě studentů tak nezáživný vyučovací předmět, jakým je už tradičně matematika. Kolektivní sen přičaruje třiceti studentkám z mimopražského gymnázia nového profesora Ludolfa, mladého a sympatického muže, který však k jejich úděsu nekompromisně trvá na tom, že je matematiku naučí.