Konalo se tam krajské kolo národní soutěže ZUŠ ve hře na lidové nástroje. Muzikanti ze ZUŠ ve Zlíně na Okružní ulici si odvezli dvě první místa. Do krajského kola si museli postup vybojovat v kole okresním.

Zabojovat o prvenství přijel i Michal Heš s Cimbálovou muzikou Valášek. Líbezné tóny nástrojů rozezněly sál sokolovny přímo sousedící se základní uměleckou školou. Soutěžilo se ve čtyřech věkových kategoriích.

Zúčastnilo se 17 cimbálových muzik z kraje, o postup do republikového kola bojovaly i CM ZUŠ Uherské Hradiště, CM Pramének z Uherského Ostrohu nebo CM Marijánek z Rožnova pod Radhoštěm.

Michal Heš je ve svých 12 letech primášem muziky Valášek a s dalšími deseti muzikanty přijeli do Ostrohu ukázat, co Zlíňáci dovedou. Soutěžil v kategorii do 15 let. A získali kov nejcennější.

S prvním místem tak vybojovali i postup do republikového kola. Společně s nimi se s ostatními muzikami utkala v nejstarší kategorii i jejich starší sestra ze ZUŠ z Jižních Svahů CM Denica s primášem Lukášem Zindlerem a znovu to cinklo.

Opět první místo. A s postupem. Své první housle si Michal nakreslil. Líbilo se mu, jak hraje jeho starší sestra Martina, a tak chtěl hrát také.

„Bylo to ve školce. Mamka má obrázek dodnes schovaný,“ řekl talentovaný Michal Heš.

V šesti letech začal na vysněný nástroj hrát. Za nejtěžší považuje skládání prstů na správnou polohu, aby tón byl čistý a nezněl jak tahání kočky za ocas.

„Housle jsou těžký nástroj, ale zase mají využití ve všech hudebních žánrech,“ uvedl talentovaný muzikant. V cimbálové muzice začal hrát ve 3. ročníku houslí a primášem se stal po rozdělení cimbálky na dvě skupiny starší a mladší.

„Převzal jsem „primášovství“ po Lukáši Zindlerovi,“ uvádí.

Vznikly tak dvě samostatné cimbálky: Valášek a Denica. Nejdůležitější při hraní je podle Michala kontakt s muzikanty.

„Nejhorší je doprovázet tanečníky,“ uvedl se smíchem Michal. Ti totiž podle něj v pásmech často mění počty slok a jdou mimo rytmus.

„To pak uhlídat je peklo,“ dodal vesele.

Bez pomoci by to nezvládli

Za vším úspěchem samozřejmě stojí od pánaboha do vínku daný velký talent a jejich vlastní píle, ale také neobyčejné nasazení vedoucí CM Martiny Hešové.

„Nejnáročnější je u dětí vybudovat vztah k folkloru a pocit sounáležitosti s ostatními,“ vysvětlila bývalá cimbalistka CM Kašava.

Podle ní je nezbytné, aby děti věděly, že v muzice nejsou samy za sebe, ale za celou partu.

„Často musí pozměnit svoje plány a jít hrát,“ dodala.

Sladké plody by cimbálka nesklízela ani bez trpělivosti učitelky houslí Petry Mackové. Jen ve Valášku se věnuje sedmi členům cimbálky, další muzikanti, kteří u ní housle studují, hrají právě v Denici.

„Jsou úžasní už proto, že chtějí hrát. Vztah máme postavený na kamarádství,“ vysvětluje oblíbená učitelka, která doufá, že na hodiny budou její žáci rádi vzpomínat.