„Když nehraji, tak mi to nechybí, ale nemohla bych přežít jediný den bez zpívání. Hudba je ve mně, zpívám všude, i doma," přiznává křehká tmavovláska Maria Doyle Kennedy, která na zlínský filmový festival dorazila jako jeho čestný host. I když se zdržela pouze na jeden den, festivalovou atmosféru si užívá.

„Je to tu fantastické, jen jsem to včera trochu přehnala se slivovicí," usmívá se s tím, že Češi a Irové toho mají hodně společného.

„Hodně rádi pijeme, scházíme se a povídáme si. Možná byste v Česku ale měli více procvičovat zpívání," poznamenala s tím, že se jí zlínské publikum příliš nepodařilo rozezpívat.

V Česku není poprvé. „Byla jsem tady několikrát. Navštívila jsem Olomouc, Prahu nebo Valašské Meziříčí," říká.

V roce 1988 sa vdala za hudebníka a producenta Kierana Kennedyho a možná i to byl hlavní impluz, proč se i ona sama začala kromě herectví vážněji věnovat i zpěvu.

Ve Zlíně se rozpovídala i o tom, co si myslí o současném trendu televizních pěveckých show.

„Je to něco hrozného, připomíná mi to gladiátorské zápasy. Tyto soutěže nemají s hudbou nic společného. Pro mě je to jeden velký cirkus," myslí si. Pro ni samotnou je zpěv vyjádření sebe sama. I její písně jsou čistě autorské.

Filmu a divadlu se Maria Doyle Kennedy věnuje od devadesátých let. K jejím nejznámějším rolím patří královna Kateřina Aragonská v seriálu Tudorovci. „Ve druhé sérii jsem bohužel umřela. Ráda bych se ale do seriálu vrátila jako duch," dodává usměvavá Irka, kterou na natáčení Tudorovců nejvíc bavilo převlékání historických kostýmů a šperky.

„Zkrátka to, co mají holky nejvíc rády: mít možnost ze sebe dělat princeznu. Zamilovala jsem si hlavně korzety. To je fantastická věc: okamžitá ztráta váhy," uzavírá s úsměvem.