"Ozvučená trojrozměrná expozice je vymezena časovým obdobím 1948-1989, s akcentem na léta šedesátá. Dotýká se i aktivního zlínského muzicírování v 50. až 70. letech,“ informoval spoluautor výstavy Jaromír Merhaut.

Proč zrovna hudební ohlédnutí do let šedesátých?

To je jednoduché. Protože to byla zlatá éra. Záměrem výstavy je navodit určitou nostalgii za hudbou let minulých. Ta akce má několik aspektů. Jednak by měla oživit vzpomínky a pobavit návštěvníky. Hlavní myšlenkou ale je zmapovat zájem veřejnosti pro eventuální budoucí zřízení hudebního klubu.

Můžete to trošku přiblížit?

Potřeba zlínského kulturního klubu rezonuje již delší dobu ve vzájemných diskusích všech, jimž stávající, ryze konzumní související nabídka ve Zlíně nevyhovuje, a touží po možnosti kultivovaného kulturního vyžití a seberealizace.

Výstava vám má trošku pomoci rozpoznat, zda by byl o podobný klub zájem. Došli jste už k nějakému závěru?

Na hodnocení je strašně brzy. Ale díky vernisáži, na které se sešlo přes sto padesát lidí, jsme optimisté. Pro všechny, kteří se na vernisáž nedostali, plánujeme už tento čtvrtek od 18 hodin takovou reprízu.

Máte už představu, kde by měl hudební klub sídlit?

Ideální by byly prostory bývalého areálu Svitu.

To je jedna myšlenka. Má výstava přinést i něco jiného?

Rádi bychom zmapovali zlínskou hudební scénu v letech 1948 až 1989. Začali bychom u jazzu a pokračovali bychom scénou bigbeatovou. Jedná se ve velké většině o kapely, které byly zábavové, neměly vlastní repertoár, ale přesto jsou nedílnou součástí zlínského kulturního podhoubí. Hlavně oni mladým v té době zprostředkovali světovou muziku.

Dá se tedy říci, že projekt je výzvou pro lidi, kteří mají doma dobové fotografie či jiné artefakty z té doby, aby vám je pro účely mapování zapůjčili?
Ano. Samozřejmě budeme rádi. Dokonce jedna z výstavních akcí bude mít podobu hudební burzy. Každý bude moci na místo konání přinést a prodat cokoliv tematického.

Pro jakou věkovou skupinu je expozice určena?

My si neděláme iluze, že oslovíme mladé lidi. Chceme ale přimět ty starší, aby zavzpomínali. Také bychom v nich rádi probudili touhu zajít právě do hudebního klubu. Cíl je pomocí špičkové aparatury ukázat lidem, jak může muzika krásně znít.

Pomalu se dostáváme přímo k přehlídce. Co všechno v muzeu návštěvníci uvidí?

Exponáty můžeme rozdělit do tří složek. První jsou rádia, magnetofony a zesilovače. To znamená věci, které tu hudbu zprostředkovávají.

Odkud pocházejí?

Jsou ze sbírek Františka Peřiny, který je zakladatelem Československého radioklubu. Je jedním z největších sběratelů těchto věcí. Bez jeho krásných exponátů by byla výstava neúplná.

Jaká je další složka?

Dalším pilířem výstavy jsou elpíčka. Ta byla středobodem muziky dlouhá desetiletí. Starý bigbeat bez elpíček si v podstatě nejde ani představit. Jsou to spojené nádoby. No a v neposlední řadě je to dobový tisk a písemnosti. Spousta dnešních mladých lidí si myslí, že skrze železnou oponu se informace nemohly dostat. A to je mýlka.

Třeba v časopise Melodie vycházely špičkové články Jiřího Černého. Jazzová sekce vydávala encyklopedii, která byla pro spoustu rockerů zcela zásadní. Dá se říci, že v některých aspektech jsme měli oproti Západu věci lépe setříděné, protože se jim věnovali špičkoví odborníci. Věci, které v té době vznikly, platí dodnes a mají velkou hodnotu.

Výstavu bude ale doprovázet i bohatý doprovodný program, že?

No jistě! Každý čtvrtek vpodvečer se budeme věnovat nějakému tématu. Půjde o žánrové a tematicky poslechové pořady, které se budou týkat artrocku, hardrocku, blues či jazzu. Zkrátka lidé se mají na co těšit. Všechny podrobnější informace naleznou zájemci na našich webovkách www.cdklub.net.