„Nevím, co to se mnou udělá, až vystoupíme před zaplněným sálem. Zatím nervozitu necítím," řekla ve středu Deníku krátce po půlhodinové zkoušce Marcela Pospíšilová z obchodního oddělení divadla. Jako dítě prý pouze zpívala ve sboru.

„Doma netrénuji, ale tady ano. Jak já říkám, ostatním v práci krákorám," zasmála se.

Sbor složený ze zaměstnanců si v inscenaci střihne pouze úvodní písničku Proč bychom se netěšili. Při práci si ji neustále pobrukuje třeba i údržbář Petr Chrastina, který rovněž na středeční zkoušce nechyběl.

„Je to úžasné a neopakovatelné. Doufám, že takových her s naším přispěním tu bude ještě minimálně deset," přeje si Petr Chrastina.

Trému prý neměl a nemá, snaží se pokaždé zpívat z plných plic, a to aby jej slyšel i režisér Jan Antonín Pitínský. Zatím se mu to ale nesplnilo. „Když šel v jednu chvíli kolem mě, řekl, že prý se tady vůbec nezpívá a obešel mě. Já jsem ale opravdu zpíval. Pravda, nevím, jestli to slyšel," vysvětlil s úsměvem Petr Chrastina.

Nynější zkoušky berou zatím všichni s humorem, shodně tvrdí, že se v podstatě schovávají v davu.

„Jenomže už příští pátek nás čeká veřejná generálka, kdy bude plný sál diváků. To bude pro nás taková první zkouška ohněm. Pak přijde sobota večer a premiéra. To budeme nervózní asi všichni," přiznala Hana Vondrášková, která si na zkoušky odskakuje z pozice mluvčí zlínského divadla.