Lešetínský fašank vznikl naprosto spontánně. Stojí za ním přátelé z hospůdky, slavný herec Lubor Tokoš i kapela Fleret.

Na dvou pódiích bude hudební program.

„Jsou to hlavně méně známé místní kapely, které jinak lidé moc nemají šanci slyšet, ale také ověřená jména, co mají Zlíňáci rádi,“ říká hlavní organizátorka Zuzana Baťová (na snímku).

Nápad uspořádat Lešetínský fašank vznikl před více než dvaceti lety ve vaší hospodě?

Lešetínský fašank vznikl naprosto spontánně. Naše Hospůdka U Kovárny tehdy byla otevřená asi tři roky. Hodně jsme se kamarádili se skupinou Fleret, kluci u nás měli v podstatě úschovnu svých hudebních nástrojů a po každé zkoušce přijeli z Vizovic k nám. Jednoho dne jsme tady společně pořádali zabijačku, na které kapela natáčela svůj videoklip. Byli u toho kromě filmařů i zpěvačka Jarmila Šuláková a náš štamgast, herec a malíř Lubor Tokoš (na snímku). Zkrátka úžasná akce. Naše přátele, kteří byli u toho, napadlo, abychom si to zase za rok zopakovali. A byl to Lubor Tokoš, který vymyslel, že bychom zrovna uspořádali fašank se vším všudy. Přiznám se, že jsem tehdy ani nevěděla, co slovo fašank znamená, i když masopust jsem samozřejmě znala. 

Takže ze zabijačky se stal fašank? 

Nápadu se chopili také Vápovi, umělecká rodina z naší ulice. Výtvarník Jiří Váp starší, který už nežije, a oba jeho synové. Všichni byli štamgasti naší hospůdky. Proto byla součástí prvního Lešetínského fašanku výstava jejich obrazů ve dvoře hospody. Svá díla samozřejmě vystavoval i Lubor Tokoš a také Zdeněk Šutera, další ze štamgastů. Nechyběla ani zabijačka. Byli jsme jen u nás na dvoře, venku na ulici postávalo pár lidí a malá kapela s vozembouchem. Dohromady asi dvacet lidí.

Nápad se uchytil a po pár letech celá ulice nestačila…

Už při pátém ročníku jsme si říkali, že to je síla. Nejdříve jsme fašank organizovali jen s partou kamarádů, hlavně našich štamgastů. Pak se připojili sousedi i další dobrovolníci a museli jsme založit občanské sdružení, začít vyřizovat uzávěry ulice a podobně. Brzy ani celá ulice nestačila a spoustu lidí ta tlačenice odrazovala. Proto jsme oslovili Lukáše Žaludka, majitele hotelu Baltaci Atrium, a požádali jej, zda bychom nemohli fašank udělat ve dvou ulicích. Byl tomu velice nakloněný a dokonce nám povolil probourat zeď mezi našimi parcelami. Místo ní jsou jen prkna, která každý rok odstraníme a otevřeme tak průchod přes dvůr naší hospody na parkoviště hotelu Baltaci.

Tam kromě stánků a atrakcí vzniklo i další pódium pro kulturní program… 

Právě tam děláme už několikátým rokem soutěž mladých kapel ze Zlína a okolního regionu, které jinak nemají moc příležitostí představit se na veřejnosti. Natož zahrát si před takovou spoustou lidí.

Za těch dvacet let, co akci pořádáte, se hodně změnila celá ulice Lešetín… 

Před dvaceti lety to tu bylo jako na vesnici. Malé baráčky se sedlovou střechou, jako je naše „kovárna“. Pak se začalo stavět ve velkém a dodnes se nepřestalo. Jistě, chápeme to. Jsme přece v centru města. Co nás ale trochu trápí, je, že ubývá starousedlíků a sousedů, kam může zavítat náš masopustní průvod.

Co vás jinak nejvíc trápí jako organizátory? 

Jak přibývá ročníků, tak každý rok přibývá papírů, které musíme vyřizovat. Musíme mít vše v pořádku, zajistit pořadatelskou službu a podobně. Asi právě to papírování a administrativa jsou na tom tím nejhorším. Přesto to pořád děláme s nadšením a kluci ve vlastním volnu organizují průvod, vyrábějí masky a každý rok si to pořádně užijí. Nikdo na tom nevyděláváme, není to žádný velký byznys. Ale nestěžujeme si. Děláme to z vlastní vůle, pro radost, a kdybychom to dělat nechtěli, tak to neděláme.

Někteří ze zakladatelů akce již odešli jako například Jiří Váp starší nebo Lubor Tokoš. Daří se vám zapojovat nové lidi?

Je tady další generace našich štamgastů, kteří se o fašank starají. Hlavně o průvod. My sice organizační věci nějak oběháme, ale bez nich by průvod nebyl. Každý rok vymýšlí téma, pak si poctivě vyrábí masky a kostýmy. Do průvodu pak berou i manželky a děti.

Jaké bude letošní téma?

Letos vymysleli téma Žluto-modrý Zlín, protože mnozí z nich jsou fanoušci fotbalu a hokeje. Samozřejmě nemůžou jít jen za fotbalové fanoušky, s šálou nebo dresem. Mají prý připravené i nějaké překvapení. Snad se tentokrát přidají i další lidé, kteří si aspoň vezmou tu fotbalovou šálu.

Vím, že už dříve jste si posteskla, že byste uvítali víc maškar v průvodu…

To je vlastně další věc, která nás trápí. Návštěvníci akce a obyvatelé Zlína se do průvodu moc nezapojují. Ovšem ti, co to jednou zkusili, pak chodí každý rok. Je to opravdu zážitek chodit po sousedech s dechovkou, zpívat, tančit a ochutnávat tlačenku, slivovici nebo koláčky. Atmosféra je úplně jiná, než když jen stojíte na chodníku a díváte se, co se kde děje.

Nemělo by to být tak, že se malý průvod prodírá davem přihlížejících, ale naopak?

Přesně tak. V průvodu by mělo být víc lidí než těch, co se jen dívají. Když můj tatínek trénoval v Německu a brácha tam hrával hokej, jezdívali jsme v masopustním období. Tam při masopustu opravdu neexistovalo, že by někdo přišel a neměl aspoň namalovaný nos nebo srandovní klobouk na hlavě. Od nejmenších dětí až po důchodce. Všichni si vzali něco na sebe a užívali si to naplno. Tady spíš lidé čekají, co bude, co pro ně někdo nachystá. Snažíme se masky nalákat tím, že na závěr při pochovávání basy dostanou pivo a klobásu zdarma. Přesto málokdo přijde v kostýmu. I každé dítě v masce dostane nějaký drobný dárek.

A co letošní hudební program?

Během dne vystoupí folklorní soubory a kapely různých žánrů, například dětský soubor Vonička, cimbálová muzika Paléska, skupiny Podjezd, Blues Station nebo Ukulele Troublemakers. Jsou to hlavně místní a ověřená jména, která mají Zlíňáci rádi. Nechceme zvát hvězdy z cizích měst a dalekých krajů, utrácet velké peníze za hvězdy. To je zbytečné. Je to náš zlínský Lešetínský fašank, a tak dáváme prostor hlavně místním.

Před pár lety jste začali pořádat i letní Lešetín fest. Tam hraje hudební program větší roli?

Fašank je jiný typ akce, je tradiční, i když v městském duchu. Ještě nedávno spousta lidí ve Zlíně ani nevěděla, co je fašank nebo proč se pochovává basa. A dnes se na to těší. Ne vždy ale vyjde počasí. Stane se, že mrzne, až praští nebo naopak prší. A tak jsme se s Lukášem Žaludkem z hotelu Baltaci domluvili, že bychom něco uspořádali i v létě. Tak vznikl Lešetín fest, který je na rozdíl od fašanku trochu víc o muzice. Snažíme se dělat program pro celou rodinu, včetně dílniček pro děti. Vystupují dětské soubory a taneční kroužky, zlínské kapely a vždy pozveme alespoň jednu známější skupinu. Loni jsme měli čtvrtý ročník, ale trochu nás tíží finance. Náklady rostou geometrickou řadou zdražují kapely, stany, zkrátka vše, co musíme platit. Něco nám přispěje město, ale moc se nám nedaří najít sponzory. Není snadné za nimi po půl roce znovu přijít a chtít další peníze. Lešetín fest je zatím pořád trochu partyzánská akce, ale každopádně se nevzdáváme.

PAVEL STOJAR