Zlínský akordeonista Szabó vydává sólové CD. Pokřtí mu ho Šporcl

Zahrál si už na mnoha velkých pódiích, konkrétně s Pražským výběrem, Pavlem Šporclem, Ondřejem Soukupem i Felixem Slováčkem mladším. Doprovázel operní pěvkyni Pavlínu Senič, naposledy pak zpěvačku Báru Basikovou, když koncertovala na Malé scéně ve Zlíně. Na tamní ZUŠ Vojtech Szabó i vyučuje.

Máte poměrně velkou fanouškovskou základnu. Běžně vyprodáte kluby. Jak to, že přicházíte s hudebním nosičem až nyní?
Jsem za to samozřejmě velmi rád. (úsměv) O vlastním CD jsem uvažoval už delší dobu, ale není to tak jednoduché. V minulosti už jsem nahrál spoustu skladeb, ať už s divadlem, kde jsem hostoval, nebo s různými kapelami. Impuls vydat sólové CD však odstartovala až nabídka Michaela Kocába. Oslovil mě s možností natočit album v jeho studiu. Potěšilo mě to a rád jsem toho využil.

Gratuluji, to se jistě jen tak někomu nepoštěstí. Jak dlouho nové CD vznikalo?
Natáčet jsem začal už v roce 2014 a všechny skladby byly nahrané za pouhé tři dny. Jenže potom jsme měli s Michaelem problém se potkat, abychom CD dodělali. Oba jsme hodně časově vytížení a nebylo jednoduché skloubit čas. Nakonec se nám jej podařilo vloni dokončit. Nějakou dobu potom trvala také výroba bukletu.

Co všechno na novém CD najdeme?
Posluchači na něm uslyší skladby, které mě už od útlého dětství nejvíce chytly za srdce. Jsou to díla dvou pro mě největších osobností akordeonového světa: Astora Piazzolly a Richarda Galliana. Na CD zazní jazz, valse musette, tango nuevo a další žánry, které mi přinášejí volnost a při kterých mohu improvizovat.

Pro koho je album určeno?
Řekl bych, že pro všechny, kteří mají rádi akordeon. Mohou si jej poslechnout v jiném podání a zjistit, že zdaleka není jen nástrojem pro folklor nebo dechovku. Právě naopak.

Návštěvníci koncertů vás obvykle vidí hrát na klasický akordeon, ale pro CD jste zvolil elektronický. Z jakého důvodu?
Elektronický akordeon zní zajímavě, je to přece jenom něco jiného. Chtěl jsem ukázat posluchačům nástroj v úplně jiném světle.

Jakou byste řekl, že máte ve svém oboru konkurenci?
To je pro mě těžké hodnotit. Určitě existuje, ale například v Čechách nebo na Slovensku neznám nikoho, kdo by se podobným způsobem jako já podílel na improvizaci a daném stylu hry.

Chystáte křest? Kdy to bude a kdo bude kmotrem?
Své nové CD pokřtím v době konání Mezinárodního filmového festivalu pro děti a mládež ve Zlíně. Přesné datum zatím stanoveno není, ale už nyní se ví, že mi jej pokřtí můj kamarád, houslista Pavel Šporcl. Rádi bychom udělali křest v koncertním stylu, kde bych CD kompletně odprezentoval a zahrál si i několik skladeb společně s Pavlem. Myslím, že to bude pro návštěvníky skvělý zážitek.

Na pódiu už jste se potkal s různými hvězdami. Ale před jakými osobnostmi jste si měl možnost zahrát?
Byla jich celá řada. Namátkově například muzikant Felix Slováček, režisér Jan Hřebejk, herci Juraj Kukura nebo Marek Vašut a další hvězdy showbyznysu. Koncertoval jsem také s filharmonií v Budapešti, kde seděla v publiku řada tamních osobností. Je to pro mě vždy velká čest.

Jako pedagog připravujete malé akordeonisty na soutěže, na konzervatoře. Kolik z nich má na to dostat se nahoru podobně jako vy a zahrát si na velkých pódiích?
Záleží jenom na nich. Já v nich vidím potenciál pokaždé, ale musí pro to něco udělat. Bez toho to nejde. Teď se mi podařilo dostat na konzervatoř jednoho chlapce z Valašska a učím další šikovné žáky. Když se snaží a jde jim to, mám z toho velkou radost.

Jaký je váš hudební sen? Kde a s kým byste si chtěl jednou zahrát?
Jedno přání už se mi částečně splnilo. Měl jsem příležitost zahrát si před svým velkým vzorem Richardem Gallianem, když koncertoval v Bratislavě. Jinak mám sen zřejmě jako všichni ostatní hudebníci: zahrát si v Carnegie Hall v New Yorku. Věřím, že se mi to jednou podaří.

A kde vás budou moci fanoušci slyšet v nejbližší době?
Nejbližší koncert bude 1. března v Zelenáčově šopě ve Zlíně, kde už bude CD na prodej.