Na vrchol Kněhyně (1257 m n. m.) v národní přírodní rezervaci Kněhyně-Čertův mlýn nevede značená stezka. Je to jediná z nejvyšších beskydských hor, kde dostala příroda přednost před lidmi. Je totiž mimo jiné domovem vzácných druhů ptáků, jako je jeřábek lesní či puštík bělavý. Je to i jedno z posledních míst, kde jsou vhodné podmínky pro život kriticky ohroženého tetřeva hlušce. Všichni tito ptáci jsou podle ochránců přírody velmi citliví na rušení.

„Víme, že vrchol Kněhyně je pro návštěvníky velkým lákadlem, ale žádáme, aby Kněhyni natrvalo škrtli ze svých plánů a cílů,“ vyzývá Jiří Lehký z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK), Správy CHKO Beskydy.

Lidé by podle něj měli hoře a jejím divokým obyvatelům dopřát trochu klidu.

„Poslední beskydští tetřevi – na rozdíl od sportovců, turistů a fotografů, nemají kam odejít,“ vysvětluje Jiří Lehký.

Proud zvědavců neslábne

Stezka na Kněhyni byla kvůli vzrůstající návštěvnosti, která začala ohrožovat zdejší přírodu, zrušená už v roce 2007 a platí zákaz vstupu na vrchol. Přesto se najde řada lidí, kteří nedbají značení, informačních tabulí ani zábradlí, a na vrchol se vydají. Přesto, že se v území pohybují strážci ze Správy CHKO Beskydy. Proud zvědavců podle nich neslábne, spíše naopak.

„Co je platné, že jsou na Kněhyni výborné podmínky pro tetřeva, když pro neustálé rušení zde prakticky nemá šanci,“ říká Václav Tomášek z AOPK. Připomněl, že vloni odstartoval projekt Lesů ČR, který má skomírající populaci zdejších tetřevů posílit.

„Existence míst, kde budou mít vzácní ptáci klid, je nezbytnou podmínkou. Logicky by jim ho měly poskytnout nejpřísněji chráněné rezervace,“ dodává Tomášek.

Co říká zákon?
- Podle § 29 odst. d) zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny je na celé území národních přírodních rezervací zakázáno vstupovat a vjíždět mimo cesty vyznačené se souhlasem orgánu ochrany přírody,
- Podle § 64 zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny znění může orgán ochrany přírody po projednání s dotčenými obcemi omezit nebo zakázat přístup veřejnosti do území národních parků, rezervací a přírodních rezervací, hrozí-li jejich poškozování,
- Podle § 87 zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny lze za nedodržení omezení nebo zákazu vstupu vyhlášeného podle § 64 tohoto zákona uložit fyzické osobě pokutu do 10 tisíc korun. Pokuta může narůst až na 100 tisíc korun, jestliže se dotyčný zároveň dopustí ničení přírody a podobně.